Válka s bohem lží (Avengers FF)

Kapitola 14. - Světlo zhaslo

Thor's pov

Letěl jsem tam, kam mě Steve nasměroval.

A pak jsem jí viděl. Padala rychle, ale já byl rychlejší a chytil jsem ji. Přistál jsem s ní na nedaleké střeše.

,,Máš jí?'' ozval se z vysílačky Stark.

,,Ano mám, ale...''

,,Letíme za tebou.'' řekl Steve.

Anamiel's pov (:D)

Všichni Avengers se sešli na střeše jednoho z domů v New Yorku. Bylo už po bitvě a tak by měli oslavovat své vítězství. Nikdo ale neslavil. Nikdo se neradoval.

Mohla za to jedna jediná osoba, která jim do života vnesla trochu světla. Každému z nich trochu jinak.

Tato osoba už bohužel není mezi živými. Její oči pohasly a zavřely se nadobro. Její duše opustila tělo, které bylo teď v náručí Thora, boha blesků a hromů. Ten tajně doufal, že odešla do Valhally a až se vrátí na Asgard, bude jí moc navštívit.

Ale jestli skončila v Helheimu, bude pod nadvládou Lokiho dcery Hel a už jí nikdy neuvidí.

Všichni ostatní se se svým smutkem vyrovnávali každý trochu jinak. Někdo brečel, někdo měl vztek, někdo nedal své emoce znát a měli jen prázdně a smutné pohledy.

Věděli, že Loki svým způsobem vyhrál. To kvůli němu vzala Adriel do ruky žezlo a to jí nakonec ovládlo a přivolalo další katastrofu na tohle město.

Sice zachránili město, ale přesto to neznamenalo výhru.

Thor's pov

Odnesl jsem ji na Helicarrier. Všichni agenti, kteří kolem mě a ostatních Avengers procházeli, na nás koukali smutně. Odnesli jsme ji na ošetřovnu. Je tam místnost pro tyhle případy.

Veprostřed bílé místnosti stálo bíle povlečené lůžko. Položil jsem ji na něj.

,,Musíme zkontaktovat rodinu.'' řekl Rogers.

,,Žádnou nemá.'' odpověděl jsem. ,,Rodiče jí umřeli.''

,,A co nějací další příbuzní?'' zeptal se Stark.

,,Fury je najde.'' řekla Romanovová až moc klidně, jako by se nic nestalo.

,,Bohužel jsem žádné nenašel.'' řekl nově příchozí Fury. ,,Nemá nikoho.''

,,A co přátelé?'' zeptal se Banner.

,,Měla jen šest přátel.'' odpověděl. Banner se na něj tázavě podíval.

,,Vy jste její jediní přátelé.'' dodal.

,,Zaplatím pohřeb.'' řekl Stark. Přikývl jsem.

,,Ve městě, ve kterém jsem vyrůstal, byl jeden zvyk.'' řekl Clint.

,,Jaký zvyk?'' zeptal se Rogers.

,,Když někdo umřel. Všichni jeho blízcí a přátelé se u něj po jednom vystřídali a rozloučili se s ním. Buď mu vyprávěli historky, které se jim staly, nebo prostě jen řekli sbohem.'' odpověděl. ,,Měli bychom se s ní rozloučit. Zaslouží si to.'' dodal.

Přikývl jsem.

Tony's pov

S loučením jsem šel první na řadu já. Všichni odešli na chodbu. Přistoupil jsem k lůžku, na kterém ležela.

,,Jen ti chci poděkovat. Za to všechno. Kromě Bannera jsi byla jediná, co rozuměla mejm vědeckejm žvástům.'' pousmál jsem se. ,,Škoda, žes nepoznala Pepper. Určitě by jste si rozuměly. Sbohem, Adriel.'' řekl jsem a pohladil ji po tváři.

Bruce's pov

Tony vyšel z pokoje, kde byla Adriel. Vešel jsem tam.

,,Docela mě mrzí, že jsem tě nepoznal víc. Měli jsme podobného původce našich schopností. Rozumělas, když jsem vysvětloval něco co se týkalo vědy. Byli by z nás dobří přátelé. Buď sbohem, Adriel.''

Natasha's pov

Po Brucovi jsem šla já.

,,Docela tě obdivuju. Dokázalas oklamat Lokiho i Furyho ve stejný den. To se mě nikdy nepovedlo. Máš můj respekt a děkuju, žes mi ukázala, že všechno je možné. Budeš mi chybět.''

Clint's pov

Vešel jsem hned po Nataše.

,,Vlastně ani nevím co říct. Snad jen, že jsem nikoho takového, jakos byla ty, nikdy nepotkal. A neboj. Toho hajzla Lokiho si podám. Už se těším, až mu provrtám hlavu šípem. Sbohem, Adriel.'' Podíval jsem se nahoru, směrem k nebi.

,,A vy tam nahoře. Dávejte na ní pozor.''

Steve's pov

Po Clintovi jsem šel já.

,,Je mi to líto. Je mi to moc líto, Adriel. Kéž bych ti mohl dát všechny své roky, co jsem prožil. Byla jsi skvělá. Děkuju, za všechno.'' Sklonol jsem se k ní a políbil ji na čelo. ,,Budeš mi chybět, Adriel.''

Thor's pov

Všichni se už s Adriel rozloučili a odešli se převléknout a uložit své zbraně.

Vešel jsem dovnitř. Ležela na posteli, oči měla zavřené a rty jí zdobil lehký úsměv. Jakoby byla smířená se svým osudem. Se svou smrtí. Pořád jsem doufal v to, že jí ještě někdy uvidím. Že se její oči otevřou a znovu se podívají do těch mých.

Přistoupil jsem k jejímu lůžku.

,,Adriel, je mi moc líto, že jsem tě neochránil, že jsem nebyl s tebou, když jsi mě nejvíc potřebovala. Měl jsem tě chránit a místo toho, jsem tě nechal umřít. Nikdy, nikdy na tebe nezapomenu.'' Hnaly se mi slzy do očí.

,,Miluju tě.'' vydechl jsem nakonec.

Naposledy jsem ji políbil. Jakoby mezi námi jiskřily ještě zbytky blesku.

Otočil jsem se ke dveřím.

,,Já tebe taky, Thore.'' ozvalo se za mnou skoro neslyšně.

Bubny prosím...tadáá, nová kapitola :D

Co tu máme? Přecitlivělého Starka, kamarádského Bruce, trochu závistivou Natašu a pomstychtivého Clinta? Nebo snad obětavého Steva? No Thora asi ani komentovat nebudu :D

Je to trochu kratší, než jsem původně plánovala, ale chtěla jsem to trošku napínavý :) (a taky jsem nechtěla, aby se půlka z vás z tak smutný kapitoly podřezala).

A proč přidávám až teď? Well...that's a great question :D

Jedno slovo – LENOST (a taky assassin's creed...neměla bych tak hrát. Ale když ten templář prostě potřeboval umřít.....!)

A jelikož jste tak bravůrně (a sakra rychle) zvládli limit, zde je nový – 14 hvězdiček a/nebo 4 komentáře. - Vím, že to zvládnete :)

Nevím, jestli vůbec budu něco vydávat první školní týden. To víte – nová škola (střední), internát, žádá wi-fi (jen kabelový net). Bude to asi trochu boj o přežití (a internet), ale slibuju, že se budu snažit (takže to asi stejně zvládnu (sebechvála :D)).

Mám teď lepší náladu, jelikož se ten problém s kamarádem vyřešil. Yaaaaay ^-^

Luv ya :3

-Anamiel-

P.S. Anamiel, co je to za obrázek?! Moje oči. Ano slíbila jsem je už u první kapitoly (a celých třináct kapitol to trvalo vyfotit :D). Měli by tak vypadat oči Adriel.

 K písničce - Při tomhle se nejlíp píšou smutný a bojový scény :D YEAH! (Gothic Storm je prostě nejvíc :3 ) (a ten obrázek - tak to mě dostalo :D)