Captains Tears

Kapitánova svatba

O 14 dní později

Můžu s klidným svědomím říct, že nesnáším, když Kapitán, Wanda a Tony plánují svatbu.

Kapitána jsem za ty poslední dva týdny viděla asi dvakrát. Wanda se mi pro jistotu vyhýbá, jelikož prý bych z ní určitě něco vytáhla. A Tony? Ten se na mě pořád usmívá. Skoro jsem byla radši, když mě neměl rád.

Ale i tak jsem nadšená. Kdysi dávno jsem si představovala svatbu jako malý, soukromý obřad, jen s rodinou a opravdu blízkými přáteli. Teď mě čeká úžasný a jistě i drahý skvost, po boku úžasného muže. To že z toho bude jedna velká show nějak překousnu.

Dnes je ten den D. Už od brzkého rána ležím napjatá na posteli a odpočítávám minuty. Přesně v 9:00 ke mě má přijít Nataša s partou velmi drahých maskérek, které mě nalíčí a udělají ze mě krásku.

Rozhodně budou mít co na práci. Za poslední týden jsem si stihla důkladně okousat nehty, spát asi dvě hodiny denně a skoro nejíst. Výsledek? Vyhublá, unavená a ošklivá nevěsta. Divím se sama sobě, že jsem tak důkladná a dělám ze sebe takovou příšeru, ale jde to skoro samo. Nervy.

Neklidně hypnotizuju hodiny. 8:58... vážně si ho mám vzít? Ještě je čas z toho vycouvat...8:59... sakra, sakra, sakra! Měla jsem počkat, tohle je moc brzo, nejsem připravená, měla bych to vzdát, jsem moc ošklivá, jak mě může chtít, sakra!

9:00. V okamžiku, kdy ručička přeskočí se rozrazí dveře a do pokoje vrazí několik křiklavě vymóděných a zoufale starých žen. Nevěřícně se na ně dívám. Tyhle, že ze mě udělají krasavici?

Ženy se překotně představují. Pochytím jen to, že jedna se jmenuje Octavia, další Amélie a ta poslední Luna. Krásná jména.

Prsty s dlouhými nehty, které vypadají doopravdy nebezpečně, mi s lehkostí upravují vlasy, obličej a velkou část těla. Znechuceně se vrtím na židli, ke které mě přikurtovali. Opravdu bych byla radši, kdybych se mohla vdávat ve starých teplákách a s drdolem?

Když se Octavia přesouvá k mým nohám, teatrálně zavzdychá. Zadívám se na své silné, svalnaté nohy a svraštím obočí.

"Co se ti na tom nelíbí?" Vyjedu útočně. Nebyla bych taková, ale několik hodin sezení na židli a nechávání patlat na sebe všelijaké sračky ze mě udělaly vzteklou příšeru. Jak mi tohle mohl kdokoliv udělat? Vdávám se a jediné co cítím je vztek.

Octavia ale jen zavrtí hlavou."Musíme tě vydepilovat. Všude. Trvale. Co by řekl pan Rodgers, na svatební cestě?" Šveholí naštvaně a zděšeně.

Pan Rodgers? Tak Kapitán je teď pan Rodgers? Mám co dělat, abych se z plných plic nerozesmála. Ale potom mou myslí projede zděšení.

"Depilace? Natrvalo? Všude? Kde všude?!" Pomalu ječím zděšením. Co se mnou chce dělat?

"Depilace. Natrvalo. Všude. Nohy, pohlaví, ruce, podpaží." Usmívá se na mě nechápavě Amélie. Zhluboka se nadechnu a vydechnu. To ne.

"Proč?" Syknu.

"Muži to mají rádi." Vloží se do toho i Luna. Obrátím k ní nasupený a zděšený pohled.

"Proč?!"

"Ale no tak, slečno. Co si myslíte že budete dělat na líbánkách? Hrát mariáš?" Zasměje se pohrdavě Octavia. Samozřejmě, slepice Amélie i Luna se zasmějí také.

"Dámy, jestli toho okamžitě nenecháte, tak..." Zvyšuju hlas.

Luna mě ale přeruší. "Máme svoje příkazy. V nich stojí i depilace, je-li to nutné. Vašemu nastávajícímu, Kapitánovi Rodgersovi se to jistě bude líbit a musím vás ujistit, že je to velmi pohodlné, nemuset se otravovat s tím vším ochlupením. Prosím, nenuťte nás porušit smluvní podmínky."