Deathless love (CZ Doctor Who)

Noční výlet

Potemnělou chodbou kráčela dvojice. Chlapec a dívka, přičemž se drželi za ruce. Plížili se podél zdi až ke dveřím, které byly označeny prapodivnými kruhy. Pro ně to ovšem bylo písmo víc než známé, a to cirkulární Gallifreyština.

Dé vzala za kliku a dveře se potichu otevřely. Její společník vklouzl dovnitř a vtáhl ji za sebou. Potichu za sebou zavřeli.

"Kterou?"

Zašeptala ona a rozhlédla se po místnosti plné věcí podobných vysokým kovovým válcům.

"Třeba tuhle."

Odpověděl Koschei a zabubnoval prsty o stěnu jedné z těch věcí. TARDIS. Byla to místnost plná TARDIS užívaných jako trénink pro studenty.

"Dobře."

Usmála se dívka a otevřela dveře onoho stroje času. Osvítilo ji modré světlo a ona trochu zamrkala. V mžiku už byla vevnitř a pozorovala jak její přítel nadšeně běhá kolem konzole. Prsty cosi hbitě zadával do jedné klávesnice a očima propaloval obrazovku.

"Je dobře, že řídíš ty. Jsi v tom mnohem lepší než já."

Začala Dé a přistoupila blíž. Řídící místnost byla holá, bez ozdob, jen konzole.

"Ale jdi. I ty umíš létat a jde ti to."

Odporoval jí Koschei, ale ona zakroutila hlavou.

"Posledně, když jsme měli praktika, měli jsme doletět na Zemi v šestnáctém století. A já skončila na druhém konci vesmíru, na planetě Suuz. Ale tisíciletí jsem trefila."

"No vidíš, že to jde."

Ona se zasmála a přistoupila až k němu.

"Kam to bude tentokrát? Nerada bych zase skončila zasnoubená s Georgem Washington."

"Pro dnešek jsem nám vybral něco speciálního."

"Země?"

"Ne. Něco lepšího."

S těmi slovy zatáhl za startovací páku a stroj času odstartoval. Skoro neslyšně taky přistál a Koschei vtiskl její dlaň do té své.

"Teď uvidíš něco, co jsi ještě neviděla."

"Tebe v růžové košili?"

Pán Času protočil panenky.

"Nech toho."

Mírně zatlačil do dveří a ty se otevřely.

Dé zalapala po dechu.

"U všech Gallifreyských plání."

Před ní se rozprostírala úžasná scenérie. Modré slunce zapadalo za horizont tvořený jakýmsi pohořím a stromy v okolí šuměly ve větru.

"To je překrásné."

"Ne, to ty jsi překrásná. Tohle docela ujde."

Složil jí muž kompliment a přitáhl ji blíž k sobě. Ona se usmála, hlavu mu položila na rameno a mlčela.

"Miluji tě."

Prohlásil po chvíli Koschei a obtočil ji paži kolem pasu.

"Já tebe víc."

Usmála se ona a přivinula se ještě blíž k němu.

"Víc než já tebe nikdo nikoho milovat nemůže. Patří ti obě moje srdce, Dé. Nedokážu bez tebe žít."

"Já bez tebe taky ne."

Poznamenala, trošku se otočila a políbila ho. Jemně, něžně, tak jak se to k ní hodilo. On okamžitě převzal iniciativu, prohloubil jejich polibek a pevně ji k sobě přitiskl. Dé mu prsty zajela do vlasů a zvedla nohu za sebe.

"Ty ráda porušuješ pravidla, že?"

"K čemu jinému by tu jinak byla pravidla, než k tomu, aby se porušovala?"

Prsty mu přejela po zapínání jeho košile.

"Kolik pravidel chceš porušit dneska?"

Zeptala se a políbila ho na krk.

"Kolik si jen budeš přát."

On ji od sebe trochu odtáhl a potom se usmál.

"Počkej chvíli. Něco uvidíš."

Řekl a prsty jí mírně zvedl bradu. Na obloze se objevil měsíc a vteřinu poté i druhý. Každý z druhé strany a v jednu chvíli se zakryly a utvořily útvar podobný srdci.

"Vidíš? Pro tebe."

"Koschi, já tě prostě zbožňuji!"

Vykřikla, otočila se na něj a vrhla se mu kolem krku.

"Nic nás nerozdělí, Dé. Nikdy nedovolím, aby ti někdo ublížil. Budeme spolu navždy."