6. část

2.4K 112 1
                                    

Becka

Já: Jsi tu? Teď v jídelně?

Jerry: Ano

Já: Vidíš mě?

Jerry: Ano

Já: Vidím já tebe

Jerry: Nejspíš ne

Já: Sedíš u stolu?

Jerry: Ano

Rozhlídla jsem se po jídelně kolim lidí drží v ruce telefon. Nějací druháci. Ty nic. Potom jsem pohledem zaregistrovala Biebra. No ten mi určitě nepíše. Pak mělo mobil ještě několik dalších lidí.

Já: Dej mi alespoň nápovědu

Jerry: Nedám. Musíš mě poznat a najít sama

Já: dobře

Jerry: Vidím tě, teď jdeš okolo automatu na pití

Jerry: Teď si sedás vedle Codyho a naproti Arii

Já: Ty mě fakt sleduješ na každym kroku co?

Jerry: Jol

Já: Aso bych tě měla nahlásit za stalking

Jerry: Vždyť nevíš kdo jsem. Nevěděla bys koho nahlásit
P.S. Dnesla ti to sluší

Já: Jo? Nebyla jsem si těma podpadkama jistá

Jerry: Tvoje tělo se s nimi pohybuje jako vílí tělo

Já: Oh ještě se budu červenat

Jerry: To by byla pocta kdyby se kvůli mě Rebekah Rowen(ová) červenala

Já: Nenapadlo tě nikdy mi složit komplimemt jen tak když jsi mě viděl.

Jerry: Neměl jsem odvahu

Zasmála jsem se a vydala se na další hodinu. Na chodbě jsem do někoho narazila a mobil mi vypadl z ruky a rozbil se. "Ne ne ne ne ne ne ne" začala jsem vyšilovat a sputit ho, ale nefungovat. "Becko...já...promiň. Nechtěl jsem. Omlouvám se." Koktal na mě Bieber. "Tvoje omluva mi nepomůže. Víš co jsi teď zkazil?" Řekla jsem zklamaně. "Teď si bude myslet že se s ním nechci bavit. Mohl bys si alespoň pomoct ze země?" Zeptala jsem se ho mile?! Taky mě to překvapilo. Natáhl ke mě ruku a já se s jeho pomocí zvedla. "Fakt se ti omlouvám, nechtěl jsem ti překazit rande nebo něco. Mrzí mě to." Jen jsem zakroutila hlavou na znak toho ať toho nehcá. Prostě je po něm a já budu muset celý den přetrpět bez jeho smsek. A Biebera seřvu jindy. Teď na to nemám

Justin

Potom co jsem do ní omylem vrazil jsem se divil že mě neseřvala za to že jsem jí rozbil mobil. Byla dokonce zoufalá z toho že mi nebo spíše 'Jerrymu' nebude moct odepisovat. Zdá se že se mi daří jí rozehřívat. I když až zjistí že jsem to já tak mě asi zabije. Věděl jsem co musím udělat. Šel jsem pryč ze školy dovnou do centra.

Koupil jsem mobil a vydal se zpátky do školy. "Becko!" Zavolal jsem na ní. "Co zas?" Vypadala nasraně. "Mrzí mě ten mobil, tak tady máš..." podal jsem jí do ruky krabičku. "Ne Justine tohle nemůžu." Řekla a vrátila mi jí. "Ne je to pro tebe, jako omluva za ten starej." Jen pokroutila hlavou a nic neříkala. "A víš že mě si nejde koupit že?" Řekla, jo už mi to došla. "Jo vím, ale stejně, byl bych rád kdyby sis ho nechala." Usmál jsem se na ní a ona jen protočila očima. "Ehm tak asi díky?" Usmála se. Yesss. Otočil jsem se a odešel. Ona se na mě usmála a nehádala se se mnou. Pokrok! Ještě jsem se na ní otočil a ona už se do mabilu koukala. Usmál jsem se.

Do you love me? (texiting JB|FF) [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat