7. část

2.3K 115 4
                                    

Becka

Jerry: Becks?

Jerry: Becks prosím mluv se mnou

Jerry: Becks miluju tě, odepisuj mi

Jerry: Becko prosím

Jerry: Zlato neignoruj mě prosím

Jerry: Rebekah prosím. Záleží mi na tobě

Vždycky zprávy přečtu, ale nikdy neodpovím. Posledně mě Bieber tak nasral že už nechci mít nic společnýho ani s jednim. Biebera nesnášim a Jerryho nebo jak se jmenuje jsem začala mít ráda, ale taky mě naštval.

Sluchátka v uších a bežim parkem. Ne že bych byla nějaký milovník sportu, ale občas si zajdu zaběhat. Je to pro mě takové uklidňující. Většinou u toho přestávám myslet a věnuju se jem běhu, nebo textu písničky. Běhání je jediná věc u který se můžu uvolnit. Miluji ten pockt když mi vlasy vlajou do větru. Pořádně jsem se nadechla a zrychlila. Potřebuju ze sebe tu agresi dostat jinak bych musela někoho zmlátit. Běžela jsem dost rychle a dlouho a začala se mi motat hlava. No jo nedivte se je pět odpoledne a já ještě nic nepila a teď tu běhám jak střeštěná. Na chvíli jsem se zastavila abych nabrala dech. Ucítila jsem něčí ruku na mých zádech. Vzhlídla jsem a už zase jsem se chtěla rozběhnout, ale on mě chytl za paži. "Do prdele pust mě." Zařvala jsem a před očima se mi udělala mlhavo a trochu jsem se zapotácela. "Jsi v pohodě?" Zeptal se mě "j-jasně js-" nedořekla jsem to a skácela se k zemi a viděla už jen tmu.

Probudila jsem se a měla úplně sucho v ústech. Podívala jsem se po místnosti a zjistila jsem že jsem v něčím pokoji. Docela jsem se zděsila, ale když jsem zjistila že jsem oblečená tak jsem se uklidnila. Otočila jsem hlavu do leva a na stolku jsem si všimla sklenice s džusem. Byl u toho lísteček. Vypij to! Napila jsem se a cítila se mnohem líp. Zvedla jsem se a chtěla jít dolu, ale motala se mi hlava takže jsem se složila hned u postele. "Do háje Rowen-ová! Měla si ležet!" Vykřikl pro mě až moc známý hlas. Zvedla jsem hlavu a stál tam on. Člověk, kterého z celého srdce nenávidim. Bieber. "Jo radši chcípnu než ležet v tvojí posteli." Vyprskla jsem a pomalu se zvedla. "Zabilo by tě obyčejné Děkuju?" Zeptal se a já jen přikývla. "Snažim se ti pomoct tak mě nech." Zašeptal a já na něj koukla. Cože?! Jak mi pomohl?! A pak jsem si vzpoměla jak jsem běžela a skolabovala. Ale on mi pomohl?! To bylo samd poprvé. "Já už půjdu" řekla jsem a rychlostí blesku vylítla z jeho baráku.

Já: Hey Jen. Vyzvedni Ari a Codyho a sejdem se ve starbuck za hodinu. -becka

Uklidila jsem mobil a vydala se...no prostě někam kde bych něco našla.

Jerry: Becks?

Já: hm?

Jerry: Se se mnou bavíš jo?

Já: No zní to divně, ale chyběl jsi mi

Jerry: Ty mě taky Becks ani nevíš jak

Já: Něco nového?

Jerry: Ne jen co se ti stalo v tom parku?

Já: Tys tam byl?

Jerry: Yep. Viděl jsem jak tě Bieber nese pryč potom co jsi se složila k zemi

Já: Jeho jméno už nechci nikdy slyšet

Jerry: Fájn :) a co máš dnes v plánu?

Já: Mám sraz s Jen, Ari a Codym ve Starbucks

Jerry: Tak to se tam potkáme

Já: Chceš říct že ty potkáš mě, protože nevím kdo jsi

Do you love me? (texiting JB|FF) [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat