Do you love me? (texiting JB|FF) [DOKONČENO]

24. část

Justin

Veděl jsem že se jí něco stalo, ale nechtěla mi říct co. Udělal jsem jí to snad já? Ublížil jsem jí nějak? To snad ne! Nechci jí ubližovat. Pokud jsem jí to udělal já tak si to nikdy neodpustím. Nechci aby si o mě myslela to nejhorší. Jo vím že si to o mě myslela už kdysi, ale nechci aby se to znova opakovala. Opravdu jí miluju a nechci jí ztratit.

Já: Ublížil jsem ti já?

Shawty❤: Není to jedno?

Já: Ne není. Chci to vědět

Shawty❤: Nebudu ti to říkat

Já: Pokud jsem ti nějak ublížil já tak přísahám že jsem to nechtěl

Shawty❤: Jasně nechtěl

Já: Takže za to můžu já?

Shawty❤: To ti fakt nedošlo že ANO!

Já: Co přesně se ri stalo?

Já: Prosím mluv se mnou

Shawty❤: Bolelo to. Nezeptal jsi se mě jestli to chci. Bylo ti jedno jestli si to užívám nebo brečím bolestí

Shawty❤: A chceš vědět co?

Shawty❤: Brečela jsem bolestí

Já: To jsem nechtěl

Já: Měla jsi mi to říct

Shawty❤: Nemohla jsem

Já: Proč?

Shawty❤: Protože se bojím

Já: Čeho?

Shawty❤: Tebe

Já: Proč mě?

Shawty❤: Toho aby jsi mi neublížil

Já: Nikdy bych ti neublížil

Shawty❤: Ale já nevím jestli ti věřím

Já: Zkus to a uvidíš že můžeš

Já: Můžu se stavit?

Shawty❤: Dneska ne. Už něco mám

Já: Dobře

Uklidil jsem mobil a otočil hlavu k Ryanovi. Co tu kurva dělá?! "Ryane?" "Ano?" Zeptal se. "Co tu kurva děláš?" Zasmál jsem se. "No co jsu zjistit jak to máš s Beckou" zašklebil se. "Takže jak to mezi vámi je?" Zeptal se vážně. "Popravdě nevím. Chci být s ní, ale ona se mnou ne. A navíc jsem jí včera nechtěně ublížil" řekl jsem provinile a on na mě tázavě koukal. "No...my jsme...no..." přerušil mě. "Dobrý nemusíš vysvětlovat podrobnosti. Ale nechápu jak jsi jí mohl ublížit?" Nechápal. "No...jak to říct...bolelo jí to" on nadzvedl obočí. "Cože?! Bolelo?! Ona byla panna?!" Zasypal mě otázkama. "Ne nebyla panna a jo bolelo, protože...no..." "jasně chápu. Jsi vůl Bieber! Zeptal ses jí vůbec jestli to chce?" Dal mi pohlavek. Jen jsem zavrtěl hlavou a zabořil se hlouběji do pohovky. "A omluvil ses jí?" Přikývl jsem. "Dej jí chvíli a uvidíš, že se vrátí" povzbudil mě. "JENže ona mě nemiluje tak se nemůže vrátit. Myslí si že jsem to udělal schválně" vydechl jsem. "A udělal?" Jako vážně Butlere?! "Samozřejmně že ne! Vždyť ji miluju dva roky. Nedokázal bych jí ublížit" vyjel jsem po něm. Zvedl ruce v obraném gestu. "Dobře. Promiň, promiň už mlčim" zasmál se. "Jo to bych ti radil" taky jsem se zasmál a bouchl ho do ramene. Vstal jsem z pohovky a vydal se do svého pokoje.