Tak asi ještě dvě části... přijde mi totiž, že se to mění na tu romanťárnu a to nechci
Od doby co jsem lovcem mě nikdo neobjal.. je to už... ani nevím jak dlouho. Je to divný...
"Mel? Emm.. pustíš mě? " zeptal jsem se jí jen tak mimochodem.
"Jo, jasně... promiň... " zamrkala a zčervenala.
"Měli bychom jít.. " řekl jsem.
.
.
O půl hodiny později u Jinxxova bydliště
Tak a jsme tu.. nejspíš.. jestli je to blbej barák.. ne, nebudu na to myslet..
"Mám zase mluvit já?" zeptala se mě Melissa.
"Ne.. teď se tam jenom vkrademe a budeme pozorovat.." už jsem opravdu zoufalej.. co když u Jinxxe nebude? Co pak budu dělat? Přijdu o posledního člena svojí rodiny..
S těmito myšlenkami jsem vyndal z kapsy svůj paklíč, potichoučku odemkl a otevřel dveře a nakoukl dovnitř. Nikde nikdo. Vklouzli jsme s Mel dovnitř a ona zaklapla dveře. Všiml jsem si špinavých šlápot na koberci. Byly dost dlouhé.. Taková lodiska má jen můj bratr! Určitě tu byl! Najednou jsem zaslechl kroky. Dva lidé, spíš upíři, sem přicházeli. I Mel si toho všimla. Podívali jsme se na sebe a jen jsme přikývli.. oba jsme moc dobře věděli, že se musíme schovat. A to rychle. Schoval jsem se za křeslo, zpoza kterého bylo krásně vidět na celou místnost a za mnou byly jen vchodové dveře.. Kroky se přibližovaly. Zatajil jsem dech. Nesmí nás najít.
Vykoukl jsem a uviděl toho šmejda, jak stojí u nějakých dveří. A nebyl tam sám. Byl s ním ještě jeden upír s delšími černými vlasy. Jinxx otevřel dveře, rozsvítil, oba vešli a ten druhý zavřel. Jakmile dveře zaklaply, vystartoval jsem a chtěl za nimi. Ale Melissa mi v tom zabránila.
"Chceš tam vtrhnout bez plánu? Co když jich je tam víc? " zeptala se mě. Hergot.. na pravdu.. ale to mě v tu chvíli nezajímalo. Byl jsem rozzuřený jako býk, kterému máváte před čumákem červeným šátkem..
Mel zabušila na dveře. Celé moje tělo se napnulo. Chvíli jsme čekali, než se těžké dveře otevřely. Výhled se mi naskytl přesně na toho, koho jsem chtěl zabít.
Ok... tady to ukončím... zbývá už jen jedna část... dopíšu ji co nejdříve ;)
