"Moc rád bych zůstal, ale volal my manažer že musím přijet dřív. Před tím ročním turné musím stihnout ještě autogramiádu v Torontu.Moc mě to mrzí ale zítra budu muset odjet". Škoda... "To mě mrzí. Kdybych to věděla nemusel si mi pomáhat a mohl si být ještě u moře" řekla jsem trochu sklesle. "Mně to ale vůbec nevadí, stejně byl musel odjed a náhodou jsem rád, je s tebou sranda."
Usmála jsem se na tím. "No tak dobře, ale ještě než odjedeš máme spoustu času. Ukážu ti to tady" mrkla jsem na něj a vydali jsme se směrem ke Starbucku. Objednali jsme si ale vzali jsme si ho s sebou a vyrazili jsme na pláž. Byl Duben ale nebylo zas takové teplo, a tak jsme si sedli do písku.¨
"Co ti vlastně chtěl ten kluk v nemocnici" zeptal se Shawn. "No, měl si tu čest potkat se s Brooklynem." povzdechla jsem si"Chtěl si se mnou promluvit, ale neměla jsem na to náladu tak jsme se domluvili že se sejdeme zítra". "A budeš v pohodě ?" zeptal se. "Budu muset. Budu ráda když si to vyříkáme ať můžujít dál. Víš, přemýšlela jsem a chtěla bych si dodělat vysokou školu a najít si pořádnou práci."
"Myslím že je to skvělí nápad, aspoň přijdeš na jiné myšlenky". Nemohla jsem si pomoct ale zase jsem se usmála. "Tak fajn, co budeme dělat teď ?" zeptal se. "No mohli bychom jít ke mně domů, aby my mohl tvůj řidič vyložit věci a ty se aspoň podíváš kde bydlím. A pak by jsme mohli jít někam na večeři nebo si objednáme domů čínu"
"Dobrej nápad,ale jestli by ti to nevadilo dneska už bych zůstal doma, ale zítra by jsme si mohli jestě skočit na oběd" . "Dobře, domluveno". Zvedli jsme se a zamířili jsme k autu, nastoupili jsme a já jsem nadiktovala řidiči adresu. Cesta netrvala dlouho, ale za ti dobu jsme dělali s Shawnem jenom blbosti. dokonce jsme se i vyfotili a Shawn to hned hodil na Twitter.
Když jsme dorazili k bytu Shawn mi pomohl s kufry a ještě se šel domluvit s řidičem aby to tady zítra kolem 2 vyzvedl. Chvilku mi trvalo než jsem našla klíče ale nakonec jsme se dovnitř dostali."Tak tady bydlím, nesmíš se divit ale nějaký čas jsem tady nebyla. Není to nic moc ale je to útulný" . "Náhodou mě se tady líbí, co bych dal za takový klid."
"Ale copak ty nemáš vlastní byt ?" zeptala jsem se. "Ne, nemám mám spolubydlící ale i tak poslední dobou stejně nejsem doma a ani nebudu kvůli tomu turné". "Na jednu stránku ti dávidím ale taky tě i lituju " Musela jsem přiznat že to má opravdu těžký, a to ani nemluvím o tom že moc často nevidí ani svou rodinu.
"Zatím si odlož já si zatím hodím do pokoje a kufry a pak objednáme tu čínu. Zatím můžeš vybrat nějaký film. Je to hned ten první šuplík u televize" . "Dobře a jakej typ filmu by si chtěla ?". "Mně je to úplně jedno nechám to na tobě". "Fajn, ale pamatuj že jsi si o to řekla " zasmál se. "Beru na vědomí " odpověděla jsem se smíchem a odnesla jsem si věci do pokoje.
Do dvaceti minut nám donesli čínu a já jsem ještě donesla deky na gauč. "Tak co si vybral ?" zeptala jsem se. "Vybral jsem komedii" . "Fajn, dobrá volba". Pustila jsem film, zachumlali jsme se do dek, jedli jsme čínu a smáli jsme se všemu jako staří známí ...
....................................................................................................................................................................
Přidávám další díl a uporozňuji že nový budeaž v pondělí protože o víkendu nebudu doma ;) Opravdu doufám že se líbí ;)
Nikča*
ČTEŠ
First Hate
Romance(Druhý díl k mé povídce First Love ) „Až teprve naše společná láska mi ukázala co je v životě důležité. Teď vím, že štěstí je jen poloviční, když se o něj nemáš s kým dělit, a že smutek je dvojnásobný, když Ti z něj nemá kdo pomoci. S Tebou jsem poz...
