Jmenuje se Cameron

412 27 0
                                    

     Cesta nám trvala asi dvě hodiny ale ubíhalo to rychle, potom mě Shawn odvezl rovnou do nemocnice a dovnitř šel se mnou. Hned jak jsem uviděla Harryho přiběhla jsem k němu a obejmula jsem ho. Tvářil se trochu zmateně. "Tak jak je na tom ?". "Zatím je ještě na sále. Mimochodem jak si se sem tak rychle dostala ?". "Jo promiň, tohle je Shawn, pomohl mi se sem dostat." ukázala jsem na Shawna, který stál opřený o rám dveří u čekárny.

     "Aha" řekl Harry " já jsem Harry" podal Shawnovi ruku a ten si s ním potřásl. "Těší mě, já jsem Shawn." Chtěla jsem si jít sednout, ale hned jsem se zarazila. Seděl tam Brooklyn. Vůbec jsem si ho nevšimla. Podíval se na mě a pokusil se o úsměv. Okamžitě jsem se otočila a chtěla jsem odejít, ale Brooklyn byl rychlejší. Vyskočil ze židle a chytil mě za ruku.

     "Musíme si promluvit". Jen jsem tam stála a koukala na něj. Jakobych ztratila řeč. Kdnevím co mášyž jsem neodpovídala prostě mě odtáhl za roh.  "Hele, nevím co máš s tím klukem, ale musela jsi ho sem tahat ?" Cože ? Nevěděla jsem o čem to mluví ? "Co ? Jestli myslíš Shawna, tak ten mi pomohl se sem dostat a nevykašlal se na mě jako ty !"

     Nic neříkal, jen na mě koukal. Prohlížel si mě a potom přistoupil o krok blíž. Pohladil mě po tváři a já jsem hned ucukla. "Nikol, strašně mě to mrzí, víš že to byla blbost a že tě pořád miluju". "No, problém ale je, že mezi tím co jsem byla na dovolené jsem si něco uvědomila. Já už tě nemiluju."."To ti nevěřím ! Nemohla jsi tam rychle zapomenou !"

     Nevěděla jsem co říct. Nic už jsem k němu necítila. Vím co udělal, ale bylo mi ho líto. Najednou se k nám přiřítil Harry. "Je to kluk! Je to kluk!" přiběhnul kě mně a obejmul mě . Jned se mi vykouzlil úsměv na tváři. "Já jsem teta" vykřikla jsem. "Doktor říkal že můžeme jít za ní" kývla jsem a vyšli jsme. Zastavila jsem se a otočila jsem se k Brooklynovi. "Nechceš se zítra sejít ? Měli by jsme to dořešit." kývnul a já jsem se jeěte rozeběhla pro Shawna.

     Seděl v čekárně a čekal na nás. "Shawne, pojď se taky podívat. Je to kluk" řekla jsem radostně. "Já nevím, nebude ro Sarrah  vadit ?". "Jistě že né, pojď". řekla jsem a táhla jsem ho do pokoje Sarrah. Vešli jsme a uviděla jsem Sarrah s malinkatým miminkem. Když mě uviděla, rozšířil se jí úsmv a začala plakat. Sedla jsem si k ní a podívala se na miminko.

     Bylo rozkošný ! Harry si ho vzal do náruče sedl si k Sarrah.Dal jí pusu do vlasů a pohladil po tváři miminko. Potom se Sarrah podívala na mě a řekla "Seznam se, tohle je Cameron" podívala se na Camerona a ukápla jí další slza. Potom si všimla Shawna. "Kdo to je ?". Než jsem stihla něco říct Shawn mě předběhl.

     "Těší mě já jsem Shawn, s Nikol jsme se seznámli na Kanárech. Mimochodem gratuluju". "Taky mě těší " usmála se a dál se věnovala Cameronovi a Harrymu. "Necháme vás o samotě, přijdu tě navštívit zítra ano. Zatím se měj" Obejmula jsem jí a s Shawnem jsme odešli. Vyšli jsme z pokoje a zamířili jsme k východu.

     Zastavili jsme před nemocnicí a já jsem ho obejmula. "Moc ti děkuju že jsi mě sem dostal. Bez tebe bych tady nebyla a neviděla Camerona". "Nemáš vůbec zač, udělal jsem to rád.". " A když už jsem ti teda skazila dovolenou nechceš ještě těch pár dnů zůstat u mně ?"

........................................................................................................................................................................

     Je tu další díl ;) Budu je přidávat asi každý den, ale ne o víkendu :) Takže doufám že se vám nové díly líbí a předem děkuju votes a čtení mého příběhu ;)

                                                                                                                                 Nikča*



First HateKde žijí příběhy. Začni objevovat