Deník Vall

Neděle

Určitě víte, jak jsem včera říkala o tom pocitu, když vstáváte bez budíku. Dneska jsem ten dokonalý pocit neměla. Už v 8 jsem musela stát u dveří a být připravena k odchodu. Jeli jsme do Prahy. Neděle, tak proč ne že? Protože sama bych se unudila k smrti, napsala jsem Vann i Katie, jestli nechtějí jet se mnou. Bylo brzo ráno, tak jem si myslela, že Katie bude mít půlnoc, jak je zvykem, ale ihned mi odepsala.

Já: Nechceš do Prahy? Teď?

Katie: Si myslíš, že to stihnu?

Já: Mohla bys, hh

Katie: Dej mi půl hodiny.

Nelžu. Za půl hodiny klepala na dveře. Ta holka mě pořád překvapuje. Zrovna jsem si četla a ona mě vyrušila, tak jsem se chvíli mračila.
,,Přestaň nebo ti to zůstane" řekla a zasmála se.
,,Mně nikdy, neboj."
Po chvilce jsme jeli, s mými rodiči, samodřejmě.

V Praze...

Je tu chaos. Všude auta, lidi. Je to jiné než u nás v tom zapadákově. V Praze jsem dlouho nebyla. Naposled, když jsme s Katie jeli na koncert a to už nějaký pátek bude. Byly jsme malé holčičky, které se ztrácely v davu na Václaváku. Byly jsme i v pizzerii, to si pamatuju moc dobře. Všechno jsme si to připomenuli. Náš největší cíl byl 3 patrový NewYorker. To bylo jasný. V něm jsme ztrávili nejvíce času. Znáte ten pocit, když tam hodiny a hodiny chodíte a posledních 15 minut plašíte? Já ho znám až moc dobře. Taky jsme nezapomněli na wifi zonu. Projížděla jsem instagram a viděla jsem, že Linda se fotila na Václaváku a pod fotku napsala: NewYorker čeká. Modlila jsem se, aby jsme ji nepotkali, jinak by ji Katie rozdrápala oči.
,,Děje se něco?" zeptala se Katie.
,,Nene" nahodila jsem falešný úsměv. Ona si oddechla, opřela se o sedačku a protočila očima.
,,Povídej."
,,Někde tady je Linda."
,,Hm" šeptla Katie a upřela pohled na své nové vansky. Nějak jsem to neřešila. Šli jsme dál nakupovat. Až do té doby, kdy jsem ji nespatřila.
,,Katie?."
,,Hm?" vydala ze sebe a prohlížela si kostkovanou košili.
,,Nekoukej se za sebe okay?"
Samodřejmě se hned otočila, pustila košili, kterou si chtěla jít už zkoušet a vykročila přímo k ní. Bála jsem se, co se stane, tak jsem klusala za ní.
,,Áhoj Lindo" začala mile.
,,Známe se?"
Linda ji totiž nikdy neviděla, ale pochybuju, že by o ní Tedy nemluvil.
,,Jsem Katie. Tedyho nejlepší kámojda. Jestli nechceš mít monokla ustup." Řekla tak rychle, že jsem to ani já nepobírala a pak jí jednu vrazila a začala jí nadávat. Katie Tedyho kamarádsky miluje. Dala by za něj ruku do ohně. Vůbec se jí nedivím, že to udělala. Linda se jen otočila a s pláčem odešla. Takovou reakci jsem nečekala. Vyhodili nás z krámu, ale co už.
,,To. Bylo. Hustý." Zakřikla Katie.
,,Bude z tebe mít trauma!" zasmála jsem se. Katie se jen usmívala. Tak máme zase nějaký zážitek do sbírky.

Ahojky, další den je tu. Je to krátké, protože to píšu večer a už bych chtěla spinkat, tak se omlouvám. Snad se vám moje dny líbí.
Vaše Vall❤