The Living Death

8.

Odvalil mrtvolu z mého těla a pomohl mi vstát. Odstoupila jsem pár kroků od mého zachránce.
Uslyšeli jsme výstřel, který vedl od silnice. Letmým pohledem jsme se na sebe podívali a poté se rychlosti světla rozběhli k silnici. Zastavili jsme se až u velkého dubu
"Pojď!"Pobídl mě a já udělala další krok,přeskočila škarpu a dostala se na silnici .

Téměř všichni se skláněli nad nehybnýn tělem starého muže. Jedna žena velmi brečela, musel to být její manžel, možná otec.

Co je zač?! Řekl podrážděně nějaký koreec a mně se v krku objevil obrovský knedlík

"Jaá...Eve." Vykoktala jsem ze sebe. Zbytek si mě  prohlížel a měřil pohledem.

Jsem Beth.Ozvala se jako první tak šestnáctiletá blondýnka. Poté nastalo ticho, při kterém si mě všichni přihlíželi. Rozrazila jsem ho až já.

"M-mohla bych se k Vám... ?"

"Nevíme, kdo je, Ricku!" Otočila jsem se za hlasem, stál tam černoch s lopatou v ruce a obvazem na pravé ruce.

"S kým tu žiješ?"Přimhouřil jedno oko Rick a zabodl svůj zrak do mě.

"To taky nevíme!"Ozval se opět černoch s lopatou.

Hledala jsem někde pomoc. Většinový zbytek skupiny stál nad mrtvolou, jeden, asi ten nejstrašidelnější si utíral šípy z kuše. nejmladší člen, asi tak sedmiletý kluk seděl v autě se svou matkou, která ho uklidňovala... Ne, tady nebyl nikdo, kdo by mi pomohl. Opět nastalo ticho, které narušoval jen pláč pozůstalých a otevření dveří od Jeepu, ve kterém seděl chlapec s matkou.
"Tatí já mám hlad!"Přiběhl k otci a chytili ho kolem pasu, vůbec se nestaral o to, co se děje kolem něj.

"Carle!Běž zpátky do auta!"Odstrkoval ho a hnal zpět do bezpečí auta, jenomže se klučina nechtěl jen tak vzdát.

"Ale...."Snažil se protestovat, i když mu to moc nešlo.

"Běž zplátky!"Detinsky si dupl nožkou a šel zpět, přičemž nezapomněl brblad na účet svého otce.

"Máte jídlo?"Fajn, tohle asi nebyla ta nejlepší otázka.
"Co ti je potom?!"někdo by tomu s lopatou měl zavřít pusu.

Počkej T-Dogu.Máš jídlo?Otočil se na mě vůdce skupinu, teda tak jsem ho alespoň vnímala.

Mám... Já.. Když se o něj pondělím, přijmete mě? Sklopila jsem svůj zrak do země a čekala na jejich verdik.

Všichni, kromě lidí, který stáli u mrtvoly se dívali na Ricka, čekali, aby to rozhodl za ně.

Vystoupil i ten kluk s mamkou z auta. Jeho matka byla... Těhotná! Kurva v týhle době byla těhotná!

"Ricku!Pojď sem." Zavolala matka kluka.

Něco si šeptali a při tom se dívali na mě.

Mezitím z lesa vyšel z lesa mrtvák. Nikdo k němu nešel, tak jsem se rozhodla jít já, ale muž s kuší mě předběhl přesně měřeným šípem, který mu udělal díru do oka, mrtvákovi se podlomila kolena a skácel se na asfald silnice.

"Zvládla bych to!" Koukla jsem se na něj. Šel mým směrem, vyrval šíp z hlavy a vrátil se zpět k autu.Bez toho, aby se na mě jakkoli podíval, či jen odpověděl.
černoch zatím pomáhal zabalovat tělo a kopat hrob. Zbytek se domlouval.

"Jak jste se rozhodli?"Zeptala jsem se po dlouhé době.

"Má jídlo." Ozvala se opět blondýnka.

"Bude to jen další hladový krk navíc?" Promluvila žena s velmi krátkými, šedivými vlasy.tak to se mě dotklo.

"Budeme hlasovat.Kdo je schopný ji přijmout mezi nás?"

Beth zvedla ruku,Carl taky,jeho matka a další dva. Ale i tak to bylo málo, naštěstí zvedla ruku i žena s šedivými vlasy.

"Dobře,je rozhodnuto!Kde žiješ?"padl mi tak obrovský kámen ze srdce a moje vnitřní já udělalo desetkrát kotrmelec.

Pojďte. S úsměvem jsem se nadechla a vedla je k mému tábořišti. Šli za mnou dva. Rick a muž s kuší.

"Jestli je to past..." Zavrčel Rick.

"Tak nejvíce riskuji já!"Umlčela jsem hlasy za mnou.Bylo jasný ,že jsou pořád připravený a nevěří mi, ani se jim nedivím. Cizí holka si jen tak vyběhne z lesa a pak čeká že ji přijmou mezi sebe, reagovala bych mnohem útočněji než oni, možná bych rovnou střílela.

Zastavili jsme se u potoka. .

"Kam teď?"

"Tady!"Ukázala jsem na auto schované za keři

 koukli se na sebe. Ten s kuší se musel opravdu hodně, hodně přemáhat, aby na mě nezačal mířit. Rick otevřel kufr a udělal opět bojovnou pózu.

"To je všechno?"Koukl se zpět na mě a já vyvalila oči, přijde mu to málo?!.

"Eh...Jo,ale jem si jistá ,že to je víc,než teď máte vy." Snažila jsem se ho nenaštvat, ale s mou pusou to tak snadno asi nejde.
Rick si protřel oči a dal zbraň do pouzdra.

Dobře, Daryle, sjedeš s tím autem dolů, tam se potkáme. A ty!"ukázal na mě. Pojedeš s ním, jestli se o něco pokusíš, zabije tě! Přejel mi mráz po zádech, přikývla jsem. Rick si vyměnil s Darylem pár pohledů a poté se vydal k potoku opět k silnici.

Čekal m, až si nasednu a poté si sám sedl na místo řidiče a nastartoval.

Chytla jsem se za držátko na dveřích a doufala,že tuhle jízdu přežiju. Tohle bude ještě sranda

******

:333