The Living Death

6.

Byla jsem přikrčená za popelnicí, pomazaná od hlavy až k patě rozkládající mi se  vnitřnosti. Nejraději bych se tu schoulila do klubíčka, zacpala si uši, zavřela oči a představovala si růžové jednorožce a leprikony, ale život je boj a ten se  nesmí prohrát!

Třikrát jsem se zhluboka nadechla a pak vyrazila kolébavou chůzí do jámy lvové.

Procházela jsem kolem nich s nožem v ruce a pozorovala každý jejich pohyb, který směřoval blíž ke mně, několikrát do mě vrazili a pak pokračovali v chůzi .Byla jsem pro ně nezajímavá a tak to mělo i zůstat. Nesoustředila jsem se na nic jiného, než na to, aby mě nechali na pokoji. Jeden z nich si všiml, že nejsem jako oni a sápal se na mě. Stačila jsem si toho v čas všimnout a vyhnout se mu tak, že jsem nemusela vlastně nic dělat a neprozradila jsem se.
Nejsou to lidé, ale jen chodící monstra, která se mě snaží rozsápat na kusy. Vlastně nebýt Erica ,tak už nejsem pravděpodobně ani já.Když už jsme u toho Erica...Nevím a nechápu, co jsem udělala špatně. Nevím, co mu přeskočilo v té jeho bedně, ale skok to byl obrovský. Začínal být i celkem milý a najednou?Nedá se to  ani popsat!

"BUM!" To byl výstřel?!Všichni mrtváci s
Zpozornili a vrhli se směrem k obchodu. Bylo to jako dloubnout klackem do včelího úlu. Mrtváci začali vydávat hlasitější skřeky a být nervóznější, což znamenalo více nazlobených mrtvol, než předtím.
Ten výstřel šel ze střechy kde byl Eic.

Bylo mi jasné co to znamenalo. Eric se právě zabil! Každý by měl bojovat dokud může a nevzdávat se!

Nechtěla jsem. A se vracet a už vůbec jsem nepotřebovala vidět něco, co by mi přidělalo jen další noční můru na můj už tak dlouhý seznam, ale potřebovala jsem klíčky od auta a taky zbraň.

Vydala jsem se zpět k obchodu. Pomalou kolébavou chůzí jsem se dostala až do uličky, kam se dostali další dva mrtváci. Zabila jsem je a pomalu se vydala na střechu.

Eric byl mrtví a v ruce držel zbraň a jeho mozek se nacházel v okruhu dvou metrů.
Udělalo se mi zle a musela jsem vyvracet všechny své žaludeční šťávy. Opřela jsem si ruce o kolena a dýchala.
Utřela jsem si pusu  do už tak zašpiněného rukávu a přiblížila se k mrtvole Erica.
Sehla jsem se a pomalu se sehla k zbrani, kterou křečovitě svírala jeho pravá ruka. Prsty, které už pomalu začaly chladnout jsem sundala z pistole a zbraň si vzala.
Teď přišla ta horší část, vzít si klíčky ze zakrvácené mikiny. Klekla jsem na kolena a levou rukou sáhla do kapsy od džínů...