The Living Death

15

Ne,ale Daryl s Joshem na tom dělají.Cítila jsem,jak mi Lori začala hledat tep na krku,myslím,že jí dost uklidnilo,že jsem ještě neodešla.

Bude potřeba nových obvazů,tyhle už jí prosakují...Sakra,za celý týden se mi nepodařilo úplně zastavit krvácení....Měla štěstí,že kulka nezasáhla,žádný z orgánů....Jestli ta holka nepřežije,budeš muset utěšit Joshe,hodně si jí zamiloval,vždyť on tu tráví většinu svého času,kdybych ho občas neposlala pryč,byl by zase tady.

Jo,já vím.Vůbec se mi nelíbilo,že si mysleli ,že to nepřežiji,ta představa,že mě odepisují už teď se mi vůbec nezamlouvala.

****************

Ricku...Já myslím,že je čas si popovídat...

O čem přesně?Bylo cítit na míle daleko,jak je z tohoto tématu Rick nervózní.

O všem,o všem ,co se stalo...

Od toho máš Carol,já musím ochraňovat skupinu Lori...Co si myslíš ,že celou dobu dělám hmm?

Já myslela,že si promluvíme i o nás,ale už asi....

Nechali by jste mě s Eve chvíli o samotě?Že by mě přišel navštívit Josh?

Já nevím,zvládneš to,když se...

Jenom pár minut,víc nepotřebuji.

Lori se zvedla a místo ní si ke mě sedl Josh a chytil do svých dlaní mou ruku , pak nastalo ticho,které bylo narušováno jeho vzlyky.

Eve....Pokud už nechceš bojovat...Jestli ses o mě někdy strachovala,tak už nemusíš,já to tu zvládnu. Klidně jdi,jdi,pokud chceš,už s tím nemusíš bojovat,teď už ne,jestli musíš odejít tak jdi...Chtěl jsem ti za všechno poděkovat,za vše co si pro mě udělala....pamatuješ,jak jednou po mě šel mrtvák a ty jsi ho rozsekla lopatou na půl?Teď se uchechtl,nebylo to to veselé uchechnutí, bylo plné zoufalství ,sakra,prostě jsem se nemohla hnout ,bylo to,jako kdybych byla zamrzlá.Dal mi pusu na tvář a chtěl odejít,s vypětím všech sil jsem zmáčkla mu ruku a dala mu tím najevo ,že tu pořád jsem.

Pojďte sem!Rychle!Zněl hrozně šťastně,teď už nebrečel

Co se děje?!Přilítla ustrašená Lori a za ní i většina skupiny.

Ona mi zmáčkla ruku!Říkal to s takovou nadějí,alespoň někdo.

Možná ,že se ti to jenom zdálo.

Ne,opravdu mi zmáčkla ruku!Zakřičel a mě z toho začala třeštit hlava.

Musíte tu tolik křičet?!Řekla jsem jako by se nic nestalo a zamračila se,konečně jsem se mohla hýbat.

Eve!Eve,moje Eve!Řekl už potichu Josh a začal mě všelijak objímat,ale dával si pozor na zranění.

Chtěla jsem k němu natáhnout svou druhou ruku,ale nešlo to,koukla jsem se na ní a objevila pouta.

Dejte mi okamžitě klíče! Někdo mu je podal a Josh mě okamžitě odpoutal,promnula jsem si zápěstí a chtěla se posadit ,což mi bylo za doprovodu káravého pohledu a bolesti břicha odepřeno.

Budeš tu ležet ještě minimálně měsíc,začni si zvykat. A já si naivně myslela,že budou skákat tři metry do vzduchu nadšením,že jsem se vzbudila,no nic

jak to vypadá venku?Chci jít ven a nikdo mě tady žádnou silou neudrží. Už zase jsem se chtěla zvedat,ale...

Tak jinak mladá dámo,máš tam stehy,které drží jen tak tak,máš v sobě hromadu léků a celý týden jsem se ti snažila zastavit krvácení,dvakrát si nám odešla a mi tě mi museli oživovat,ty se odtud nehneš i kdybych jsem měla dělat hlídky,rozumíme si?Mračila se na mě Lori a já si připadala najednou hrozně malinká.