12.

28.2K 903 29
                                    

Sebastián:

Vzbudil jsem se na pohyb vedle mě. Ta věc mi sebrala všechnu deku. A kdo ta věc byla. Jasně, že moje krásná prdelka Mia.

Prohrábl jsem si vlasy a protáhl se. Musel jsem se pousmát, když jsem viděl jak pevně svírá tu chlupatou věc a tiskne si jí k hrudi. Je možné zavidět kočce? Ano je, protože já teď závidím, té debilní kočce. Koukal jsem se před sebe s rukama složenýma za hlavou a usmíval se jako sluníčko na hnoji, když jsem si vzpoměl,  jak mi to včéra hezky vyšlo. Všechno šlo podle plánu. I když s tou bouřkou jsem nepočítal, ale jen mi to přidalo na efektivitě, takže je to ok. To jak byla vyděšená, když slyšela ty rány. I když já byl taky vyděšenej, kdyby mě našla a zjistila, že to dělám já, asi bych si v životě neužil.

Ach Mio, sladká Mio, kdyby si jen věděla, jak mě doháníš k šílenctví. Dal jsem jí pramínek vlasů, který jí neposedně zakrýval obličej, za ucho a pohladil jí po tváři. Pořád jsem se musel usmívat. Byl jsem opravdu moc rád, že mi to vyšlo, ale kdo by nebyl no ne? O tuhle holku se už snažím skoro měsíc, a když o tom tak přemýšlím, tak překonala rekord. Všechny holky tu svoji nedostupnost ukončili po týdnu a navíc se na mě vrhli sami. Vstal jsem s potele a koukl se na hodiny, které leželi vedle pánvičky na nočním stolku. 7:20, měli by jsme jít do školy. Vzal jsem pánvičku a odnesl jí do kuchymě, Přešel jsem do koupelny, kdy jsem vykonal ranní povinnosti a šel probudit dokonalou prdelku, ležící na mojí postýlce. „Mio" mírně s ní zatřásl, ale ona jen něco nesrozumitelnýho zamumlala a přetočila se na bok, takže jsem mě dokonalý výhled na její prdelku. Už jsem měl ruku u jejího zadečku, když mě zastavila její ruka, která byla omotaná kolem mého zápěstí. „Ani na to nemysli" řekla skrz zatnutý zuby. „Ještě včera ses ke mě tiskla dobrovolně a teď mě nenecháš ani sahnout" řekl jsem na oko uraženě. „Drž hubu, to včera se nepočítá" znova se rozplácla v mé posteli. „Musíme do školy, zlato" řekl jsem s mírným úsměvem. „Dej mi pokoj, Parkere" zamumlala do polštáře. „Takže ty nejdeš do školy?" řekl jsem s úšklebkem „Deset minut" zamumlala skoro neslyšně. „Žádných deset minut, lásko" zasmál jsem se a přehodil si jí přes rameno. „Ihned mě pust dolů, ty imbecile" začala mě bouchat pěstičkama do zad a všemožně se kroutila. „Notak, klidni se prdelko" plácl jsem jí přes její dokonalý zadeček a zasmál se. „Kurva Parkere" už chtěla spustit to své kázání o tom, jak na ní nemám sahat. „Ticho" posadil jsem ji v koupelně na pračku „ani se nehni"poukázal jsem na ní výhružně ukazováčkem. Jen našvaně zafuněla a já se s okouzlujícím úsměvem otočil k umyvadlu. Vzal jsem její kartáček na zuby a dal na ní pastu. „Udělej áá" řekl jsem jí jako malé hočičce a zářivě se usmál. „Jdi do hajzlu" koukla se na mě jako na idiota a vytrhla mi kartáček z ruky. Přešla k umyvadlu a začala si čistit zuby. Stál jsem opřený o futra a umíval se na ní. „Tco sfe thak skřeníš" řekla s kártáčkem v puse a koukla na mě v zrcadle. Zlato, jednou budeš mít takhle v puse mě. „Jseš sexy, když se zlobíš" mrknul jsem na ní a otočil se na odchod dřív než mě ukamenuje. „Kreténe!" slyšel jsem když jsem byl už otočený zády. „To si neměla" otočil jsem se na ní výhružně. „Co jsem neměla?" usmála se a nevinně na mě koukala. „To se dělá?" přiblížil jsem se k ní „takhle házet věci na lidi, pfff kde si to viděla" zasmál jsem se. „Říkám to si něměla" přehodil jsem si jí přes rameno za dnešek už po druhé a rozbělh se sní ke mě do pokoje. Vůbec jsem nedbal na její nadávky, výhružky o kastraci a ani hnusné poznámky na můj zadek. Hodil jsem jí na postel a lehnul si nad ní. Podpíral jsem se rukama vedle její, hlavy a tím jsem jí znemožnil možný útěk. „Takže teď se omluv" řekl jsm s úšklebkem „Ani náhodou, naser si" musel jsem se zasmát, věděl jsem, že to řekne. „Jste nepoučitelná slečno Scott" zakroutil jsem hlavou a sklonil se k ní blíž „a navíc tu už semnou jste dost dlouhou dobu" přiblížil jsem se ještě blíž, že by se mezi nás nevešel ani papír „aby jste věděla, že za neslušný chování dostanete naplácáno" zasmál jsem se a chtěl pokračovat, ale zastavili mě nohy, její nohy , omotané kolem měho pasu. Přetočila nás tak, že jsem teď ležel pod ní já. „Pane Parkere" sklonila se k mým rtům „jak jste sám říkal, musíme do školy" zasmála se a než jsem stihl zareagovat, utekla pryč. Ležel jsem pořád s úsměvem na rtech na posteli a koukal to stropu. „Však já ti to vrátím" zakroutil jsem hlavou a vydal se ke skříni, kde jsem se převlékl /media/. Šel jsem směr kuchyň, kde jsem si udělal kafe. „Mio máš 10 minut" zakřičel jsem, tak aby mě slyšela. „Cože?" vyběhla z pokoje přetahujíc si triko přes hlavu. Musel jsem si zkousnout ret. „Na co, tak čučíš?" rozešla se ke mě. Jen jsem zakroutil hlavou, abych zahnal myšlenky na sex s osobou vedle mě. „Musíme do školy"zoopakovala to co jsem říkal, když jsem jí budil. Vzala mi hrnek s kávou z ruky a šla k sobě do pokoje. „Hej, to je moje" zakřčel jsem na její vzzdalující záda „Už není" řekla se smíchem. Vrátila se s kabelkou v ruce. Pořed se umívala, jako kdyby jí bavilo mě takhle brát věci, které mám tak rád. První to je sex, pak to je jídlo, deka a teď už i kafe. Položila prázdný hrnek vedle mě a koukla na mě úplným nevinným pohledem. Musel jsem se usmát. Z tebe by byla dobrá herečka, hele. „Tak zvedni se ty nagelovanej frajere a přestaň na mě tak čučet, musíme do školy" zasmála se. Jen jsem zakroutil hlavou a vzal klíčky od auta. Na chodbě jsem popadl batoh a otevřel dveře. Mia proběhla kolem mě, zabouchla dveře a popadla mě za ruku. „Příjdeme pozdě" řekla, když viděla můj nechápavý výraz. „Stejně to už nestihneme" protočil jsem očima „za to bychom stihli plno lepších věcí" mrknul jsem na ní a a šel směr moje láska. „Debile" slyšel jsem za sebou. Msel jsem se pousmát, baví mě jí provokovat. 

„Dámy první" zasmál jsem se a podržel jsem Mie dveře od auta. „Hmm" zamručela a sedla si. Jen jsem nad ní zavrtěl hlavou. Není těhotná? Mění nálady, jak kdyby měla každou chvíli rodit. Nasedl jsem do auta na místo řidiče a rozjel se směr škola. Kouknul jsem se na Miu, když na semaforu naskočila červená. Koukala nepřítomě z okna a přitom poklepávala prstama to rytmu písničky, která hrála v radiu. Pousmál jsem se  a rozjel se. Pomalu jsem svojí ruku přesunul na její nohu. kde jsem jí začal hladit. Prvně nechápavě zírala na ruku, ale pak se na mě podívala. Já jsem jen s úsměvem koukal před sebe. „Strč si tu ruku někam Parkere" zavrčela. „Třeba do tvých kalhotek?" zasmál jsem se

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Čauky lidi,

tak a je tu část z pohledu úžasnýho Sebastiána. Tak co na ní říkate?

Chtěla bych vám hrozně poděkovat za vote, jste úžasný. Nikdy bych nevěřila, že tohle někdo bude číst. Jste užasný.

Doufám, že se vám kapitola líbí a omlouvám se za chyby.

MR. POPULARKde žijí příběhy. Začni objevovat