MR. POPULAR

13.

Mia:

Byl tak sebejistej, že mě to v tu chvíli zrušovalo. Pořád na mě házel, pohledy alá 'jsem úžasnej a tebe to dostavá' a v tuto chvíli to tak bylo. Jedna moje část ho chtěla. Vážně moc chtěla. „Posloucháš mě Mio?" vytrhla mě z mého přemýšlení Luc. „Uh jo" zakroutila jsem hlavou a odtrhla oči od Sebastiána. „Tak co jsem říkala?" dala si v ruce bok a přimouřila oči. „Uh, něco o" podrbala jsem se na hlavě „to si dělá prdel" zaklela jsem, když jsem viděla, jak si Sebastián přitáhl k sobě tu umělou barbie a vyměňovali si sliny. „Tobě se líbí!"vyjekla Lucy, tak hlasitě až jsem nadskočila. „Co?" koukla jsem se na ní „jasně, že ne" odvrátila jsem pohled od nich. Bože, já bych tý krávě vyškubala všechny ty umělý vlasy. Pocítila jsem potřebu mu to vrátit a to ani nevím proč. Nic spolu nemáme. Všimla jsem si, jak se po mě pokukuje Ian. Hrozně slizkej kluk tohle, ale teď se mi zrovna hodil. Usmála jsem se na něj. On mi úsměv vrátil. Fuuj. Rozešel se směrem k nám. Tohle přežiješ. Děláš to pro dobrou věc. „Ahoj kočky" opřel se rukou o skřinku, tak že mi zablokoval útěk, který jsem si připravovala. Sakra! „Ahoj" koukla jsem se mu do očí a usmála se. Ian není ošklivej kluk, ale nepřitahuje mě. Většina holek by asi šílela, kdyby na ně promluvil, ale já ne. Nemám ráda tonhle typ kluků. „Takže co dneska děláš odpoledne, krásko?" olízl si rty. Není to jako když to dělá Seb. Tohle bylo jako kdyby si ty rty olízl pan Cloury, náš 60 letý učitel na dějepis. Fuj. Bože ochraňuj mě. „Tak já jdu napřed Mio. Uvidíme se na hodině" a Lucy zmizela rychlestí blesku. Zrádkyně. „No já musím" rozhlídla jsem se po různých papírech, které vyseli na zdích „musím na brigádu do domova důchodců" řekla jsem bez rozmyšlení. Do domova důchodců? Vážně? Nic lepšího tě nenapadlo? Pousmál se. „Do domova důchodců?" zasmál se. „A co tam děláš utíráš zadky stařečkům?" zasmál se víc hlasitě. Koukala jsem na něj jako na idiota. Je to dement. „Neutírám zadky stařečkům!" koukla jsem na něj vražedně „a jednej s lidma s aspoň předstíranou úctou." koukla jsem se na něj, jako kdyby to byl největší kretén na planetě. V tomhle si vyhrál i nad Parkerem, kámo. Jseš největší kretén na planetě. „Ale notak, zlato" natiskl se na mě „nehraj si na nedostupnou" přiblížil se k mým rtům. Poté bez žádného varování mě začal tvrdě líbat. Fůůj. Slintáš jako buldok. Začala jsem sebou šít a bouchat rukama do jeho hrudi. „Ty prase jedno uslintaný" vrazila jsem mu tu největší facku, jakou jsem dokázala v tuhle chvíli dát. Ublíženě se chytil za pravou stranu svého obličeje a koukal na mě s otevřenou pusou. „Jseš horší než pes. I pes slintá míň než ty." zakřičela jsem na něj a poté se otočila „Ale zlato já vím, že se ti to líbilo." zasmál se, ale já už na to nereagovala. Co nejrychleji jsem šla do třídy. Bylo mi jedno, že na mě všichni koukají. Ať si koukají. Stejně za všechno může on. Za všechno může Sebastián. Můžeš si za to sama. Kdyby si se už vyspala s Parkerem, nemusela bys trpět sexuální frustrací. Ale hovno! „Tak co?" zeptala se ta malá zrádkyně, když jsem zasedla do lavice. „Je to jen nadržený kretén" řekla jsem skrz zatnutý zuby. „Měla by ses už vyspat se Sebastiánem. Rychlovka na jednu noc nikomu neuškodí. A ty bys jí potřebovala jako sůl, nedá se to stebou už vydžet" zasmála se „Stejně za to všechno může jen on" hodila jsem pohled na Parkera a tu umělou děvku, kteří procházeli kolem našich lavic na svoje 'V.I.P. místa „Ty žárlíš" zasmála se o trochu hlasitější. Jen jsem se na ní káravě koukla. „Nežárlím" řekla jsem s mírnou podrážděností. „Ale ano žárlíš"řekla přesvědčeně. Noa co tak žárlím. Možná jen trochu. Zakroutila jsem nad tím hlavou a sklonila hlavu, tak aby nikdo neviděl, jak jsem celá červená od nasranosti.

...

„Nechápu, že si mě k tomu přemluvila" kroutila Lucy hlavou ze stany na stranu. „Bude to sranda" zasmála jsem se. „Děláš si prdel? Za tohle nás zavřou a když né to tak mám na doživotí domácí vězení" začala mávat rukama kolem sebe. „Potřebujeme se odreagovat Luc" řekla jsem koukala na opuštěný ruský kolo před náma. „Nemůžeme se tam vloupat" koukala na mě. „Ale my se tam nevloupáme." zakroutila jsem hlavu nad její pošetilostí „vudíš tu nějaký vrata a nebo plot?" podzvedla jsem jedno obočí. „Ne to né, ale za to velký nápis 'ZÁKAZ VSTUPU'" ironicky se zamála. „Notak kámoško" zasmála jsem se nad oslovením, jaký jsem jí dala. oje mála kámoška teď spinká u mě v postýlce „koupím ti kafe" koukla jsem na ní s prosebným pohledem. „A choco sušenky k tomu" vítězně se usmála. „Cokoliv" popadla jsem jí za paži a táhla jí za sebou. „Je to užasný" zasmála se a koukala semnou na LA z vrcholu ruského kola. „Jo, to je" zasmála jsem se. „Opravdu by si to s tím Parkerem měla udělat" zasmála se „už je to stebou fakt k nevydržení. Podívej co vymýšlíš za věci. Za tohle by nás mohli zavřít, a to jen kvůli tvojí frutraci"koukla na mě jako kdyby to co teď řekla dávalo smysl. Možná někomu jo, ale mě né. Já nemůžu spát s Parkerem. „Hm"vydala jsem ze sebe. „Tys opravdu řekla Ianovi, že je to uslintaný pes" začla se smát a já se k ní přidala. „Jo měla si vydět ten jeho výraz. K nezaplacení" zasmála jsem se. „Asi by jsme měli už jít" koukla jsem na ní. „Jo jdeme" odpověděla okamžitě. „Hej vy tam" křikl na nás někdo „sem se nesmí" začal se přibližovat. „Do prdele" zaklela jsem. „Dělej poběž" chytla mě Lucy za ruku a táhla za sebou. „Už ať vás tu nevidím" zakřičel za námi. „Vidíš, já ti to řikala" koukla na mě povýšeně Lucy „kdyby nás chytl, jsme mrtvý"jen jsem zakroutila nad ní hlavou „Nezapomeň, že mi zítra dlužíš kace a choco sušenky" koukla na mě. „Na to se nadá zapomenout i kdybych chtěla, ty žroute sušenek" zasmála jsem se. „Blbče" bochla mě do ramene. „To bolelo" chytla jsem si udeřené místo a ulíženě na ní koukla. „To na mě neplatí holka" zasmála se. „Tak zítra ve škole" rozloučila se semnou. „Jo zítra, pa" zvolala jsem na vzdalující osobu. A teď budu muset čelit Parkerovi. Povzdechla jsem si a vydala se domů.

...

„Mio?" ozvalo se z chodby moje jméno, ale já stejně neodpověděla. Ležela jsem na zádech a koukala do stropu jako lachtan. „Neumíš odpovědět, Scott" rozrazil dveře naštvaný Sebastián. „Co chceš?" vyprskla jsem podrážděně. „Co to mělo znamenat?" přiblížil se ke mě. „Co mělo co znamenat?"posadila jsem se a koukla na něj. „To s Ianem" zastavil se před postelí a zkřížil,si ruce na prsou. „Co ti je do toho? Já se taky nestarám o tebe a tu umělou děvku" vstala jsem z potele a také si zkřížila ruce na prsou „Ty žárlíš" zasmál se. „Né to ty žárlíš" když jsem tohle vyslovila, jeho smích utichl a jen do mě propaloval díru. „Nechci, aby na tebe sahal" pořád na mě koukal, jako kdybych něco udělala. „Ale ty si užívat můžeš" řekla jsem ironicky „když nemůžu já, tak nemůžeš i ty" koukla jsem se na něj stejně jako on na mě. „Sakra! Tohle nikam nevede" rozhodil rukama „o co ti pořád jde?"dodal a vyčerpaně si sedl na mojí postel. „Mě?" ukázala jsem na sebe „o co jde mě?" řekla jsem šokovaně „kurva to, jak se chováš nemělo by mě to vzrušovat, ale vzrušuje a mě to vadí chápeš? Vadí mo to, ale zároveň to chci. Je to tak. Bože tohle je tak frustrující. Tohle musí přestat" máchala jsem rukama kolem sebe a pořád mluvila. „A já myslel, že to dohání k šílencví jen mě" rychlostí blesku vstal z postele a přešel ke mě. „Já vím, že to chceš, tak moc jako já. Tak to prostě udělej" šeptl a přitáhl si mě za boky blíž k sobě a tyto slova byly pro mě jako spouštěč něčeho, co jsem tak dlouho potlačovala. Přiložila jsem svoje ruce kolem jeho krku a přitáhla si jeho obličej k sobě. „Já to věděl" zasmál se a spojil naše rty.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ahoj lidi, po výhružkách o zabití ve spánku, jsem se dokopala k nové části :D Takže nová část je tu.
Jak si myslíte, že se to bude vyvíjet dál mezi Sebem a Miou?

Ještě bych chtěla hrozně poděkovat, že to čtete. Tohle pro mě hrozně znamená. Takže děkuju za vote, komentáře.

Doufám, že se část líbí a nezklamala.