MR. POPULAR

19.

„Ale notak" zamumlala jsem podrážděně. Už v tomhle podělaným autě sedím 2 hodiny. Chápete to? 2 hodiny. „Já chci spát" slyšela jsem, jak se Sebastán uchechtl. „Vždyť klidně spi, až tam budeme tak tě probudím" zamračila jsem se „Ale já chci do postele. Do svojí postele. Do mojí nádherný a voňavý postýlky. Lehnout si a zachumlat se do peřin " mumlala jsem zasněně a usmívala se „ale né teď fakt, smířím se s tím, že mi neřekneš kam jedeme, ale už jedeme 2 hodiny. Nechceš mě snad někde prodat za hranicema, že ne?" koukla jsem se na něj "vystrašeně". „Tebe zlato, bych prodal jedině tak sám sobě" zasmál se. Štve mě! Hrozně moc! Zastavil u velikého obchoďaku a odepl si pás. „Tak pojď" vystoupil z auta a otočil se na mě. Začal něco mumlat, ale jelikož jsem měla zavřené dveře, tak jsem nic neslyšela. Otevřela jsem dveře a vystoupila. Rozhlídla jsem se kolem sebe a pak se naštvaně podívala na Seba. „Děláš si prdel? To jsme 2 hodiny jeli do obchodního centra? Au moje záda" zamumlala jsem a chytila se za záda. Sebastian mě jen pobaveně pozoroval. „Co je?" vyštěkla jsem, překřížila si ruce na hrudi a našpulila pusu. „Ale no, přece se nám nebude prdelka zlobit na někoho tak dokonalýho jako jsem já" přibližoval se ke mě. Natáhl po mě ruce a dal mi pusu na vyšpulený rty. „Tohle se ti bude líbit" zasmál se a vzal mě za ruku. Šli jsme vedle sebe směrem k obchodnímu centru. Sebastán mi otevřel dveře a já se snažila elegantně projít. Rozhlížela jsem se pořád kolem sebe a snažila se najít místo, kam půjdeme. A pak jsem to uviděla. Vždycky jsem milovala dětský koutky. Nečekala jsem na Sebastiana, nečekala jsem na nic a jako neřízená střela se rozběhla k dětskýmu koutku. Rozhlídlla jsem se kolem sebe. Nikde žádnej dospělej. Vzduch čistý. Sundala jsem si boty a dala je nastranu, vlezla jsem jednou nohou do koutku a rychle tam přehodila i tu druhou. Bylo to tu nádherný. Sedla jsem si na zem a podívala se na lego, které bylo rozházené na zemi. Začala jsem stavět něco, co mělo být parkoviště. „Prosím mladá dámo" urychleně jsem vstala a rozhlídla se kolem sebe. Tohle není dobrý. Vylezla jsem z koutku a urychleně popadla boty. Vykoukla jsem ze dveří a uviděla starší paní jak vyzouvá mále holčičce s dvouma culíčkama boty. Nadechla jsem a vydechla. Teď nebo nikdy. Vyběhla jsem ze svého úkrytu a namířila si to ke dveřím. „Co tuděláte, slečno počkejte!" ječela zamnou ta stará paní, já ale nezpomalovala, vyběhla jsem z dětskýho koutku a ocitla se uprostřed obchodního centra, uprostřed davu lidí, bez Sebastiana, s botama v ruce a v růžových s ponožkách s jednorožcema. Lidi se zamnou otáčeli, koukali na mě jako na blázna a já jsem se jen snažila na všechny usmívat a nezadělat si na problém. Vytáhla jsem si mobil z bundy a vytočila jsem Sebovo číslo. „Sebastiáne?" zamumlala jsem nesrozumitelně. „Zatraceně Mio, kde si?" dokázala jsem si představit jak rozhodil rukama. „Já nevím" rozhlídla jsem se kolem sebe „je tu strašně moc lidí, ty lidi jsou divný pořád na mě čuměj" zamračila jsem se na nějakýho Damiana. „Normálně mám ráda malý děti, ale tohle. Ta drzost. Satanovo dítě" mumlala jsem si pro sebe . „Co? Ne víš co, radši to nechci vědět. Podívej se třeba u kterýho obchodu stojíš?" úplně jsem na Sebastána zapomněla. „Já nevím. Prodávají tu boty. To nepřehlídneš, protože mi nad hlavou visí NIKE jak kráva" dívala jsem se směrem nahoru. „Už vím, kde si. Tak tam stůj a nehýbej se. Radši stůj namístě, tak jak si ano?" mluvil hrozně rychle. „Hm, fajn" pořád jsem si prohlížela tu velikou černou značku nad mojí hlavou. „Ty vole" prohráhla jsem si volnou rukou vlasy. Koukla jsem se na svoje ponožky. „Asi bych si měla obléknout ty boty" sedla jsem si na koženou sedačku kousek od obchodu. Oblékla jsem si boty. „Tady si. Kde si byla?" prohlížel si mě Sebastan. „Já- no" nemůžu mu říct, že jsem si byla hrát „byla jsem se na něco podívat" vlastně mu ani nelžu, opravdu jsem se byla podívat. Prohrábla jsem si vlasy a koukla jsem se na Sebestiana. Usmíval se. To je divný. „Co je?" zamračila jsem se. Pořád se mi jen směje. To jsem tak směšná nebo co? „Nic, zlato vůbec nic" chytil mě za ruku a dal mi pusu do vlasů. „Si roztomilá, když se zlobíš" zamumlal mi do vlasů a zasmál se. „To není vtipný" bouchla jsem ho do hrudi. Do jeho vypracovaný hrudi. Kurva! Nepřemýšlej o tom! „Tak pojď" omotal si ruce kolem mého pasu. „Tak už mi konečně řekneš, proč jsme tady? Nakoupit jsme mohli jít do obchodního centra u nás. Ten je aspoň 10 minut cesty a né 2 hodiny" rozhodila jsem rukama a zastavila se u regálu s bonbonama. „Protože se mi to tu líbí víc" natáhl se pro pytlík marshmallownů. Vzal jich do ruky asi 5. „Co s tím chceš dělat?" koukala jsem na něho jako na totálního idiota. „Uvidíš" usmál se a vzal mě zase za ruku. „Kam to máme zamířeno teď, pane?" hopala jsem s našema propletenýma rukama. „Teď to máme namířeno k pokladně, slečno" zasmál se. Prodavačka se na Sebastiána pořád uculovala a pokukovala po něm. Kráva pitomá! Zamračila jsem se na ní a stiskla Sebastiánovy nevědomky ruku. Koukala jsem se na ní, jakobych jí chtěla zabít a já chtěla. V tuhle chvíli bych jí vytrhala vlasy. Koukla se na mě odfrkla si. „Infekční kráva" zamumlala jsem si pod nosem. Slešela jsem, jak se Sebastián vedle mě uchechtnul. „Takže to bude-" Sebastán jí to ani nenechal dořít hodil jí peníze, popadl pytlíky a vláčel mě k autu. „Hej, spomal trochu" zamumlala jsem podrážděně a trhla rukou. „Až v bezpečný vzdálenosti. Za tohle mě budou všechny prodavačky milovat. Zachránil jsem tý náně život. Právě teď" zastavil se u auta. „Co to meleš?" sedla jsem si do auta. „Koukala si na ní, jakoby si jí chtěla zabít. A dej si pás" kouknul se na mě jako na zlobivé děcko. Jen jsem nad tím zakroutila hlavou a zapla si pás.

....

„Néééé" vrtěla jsem hlavou ze strany na stranu „nebudu to hrát" ani mě nenapadne tohle hrát. Nejsem šílenec. „Proč ne?" koukal na mě psíma očima. Proč ne? dělá si prdel? Nacpu si hubu bonbonama a on uteče. Ne, ne, ne .. a ještě jednou ne! „Protože to nebudu dělat!" vypískla jsem jako nějaký mutující kluk. „Prosím" přisunul se ke mě blíž a dal mi pusu první na nos, pak mi je sázel po celém obličeji a pořád opakoval -prosím, prosím, prosím- . „Tak fajn, fajn" nedalo se mu odolat. Byl roztomilej. „Super" zajásal a vtiskl mi ještě jeden malý polibek na rty. „Chceš začít? Asi né co, protože chci začít já" byl jako malý dítě. Oči mu zářily, tvářičky měl trochu červené a já se na něj usmívala jak idiot. Tohle je ten pocit? Ten pocit opravdové zamilovanosti? „Fajn tak teď" strčil si marshmallow „chubby bunny" zamumlal a já měla, co dělat abych se nerozesmála. „Teď ty" kývnul hlavou na pytlík bonbonu. Vzala jsem si tu růžovou hmotu do ruky a strčila si jí do úst. Koukla jsem se na křenícího se Sebastiána. Divím se, že mu ten bonbón nevypadne. „Chubby bunny" zamumlala jsem a mírně zčervenala. Můj hlas byl hrozný. Sebastián se rozesmál na celé kolo. To už nemá v hubě ten bonbón nebo co? Koukala jsem na něho jak se valí na podlaze a rozhazuje rukama jako lachtan. Už nevydával ani žádný zvuky, jen se kroutil na podlaze a plácal rukama kolem sebe. „Nenávidím tě" vstala jsem a šla do koupelny. Vyplivla jsem tu sračku do zaáchoda a spláchla. „Ale no" chytil mě Sebastián kolem pasu. Tohle si nevyžehlíš kámo! „přece se mi nebude rincezna zlobit" šišlal na mě jako na malinký dítě. „Bude" zašišlala jsem mu na zpět. „A bude se princezna zlobit i po tomhle?" naklonil se k měmu uchu a přejel mi po něm jazykem. „To nevím hele" řekla jsem provokativně. Pocity ve mě se zbláznily a já chtěla víc. „Takže princezna by chtěla víc" zašeptal mi do ucha. „Co když řeknu, že ano?" přiblížila jsem svůj obličej k tomu jeho. Na nic nečekal a dravě se mi přisál na rty. Přejížděl mi rukama po celém těle a já myslela, že se neudržím a uděláme to tady v kouplně. Bože nad čím přemýšlím? Opřem mě o umyvadlo a vysadil mě na něj, on si stoupnul mezi moje nohy a já si ho mohla přitáhnout více k sobě. Vjela jsem mu rukama pod tričko a přejížděla po jeho dokonale vyrýsovaných svalech. Miluju jeho tělo. Chytla jsem lem jeho trička a přetáhla jsem mu ho přes hlavu. Nad tím pohledem jsem di musela olíznout rty. Užasnýho to kluka mám. „Hele tohle se mi ale vůbec nelíbí" ukázal na moje triko. Přetáhl mi ho přes hlavu. Naše trika se váleli na zemi a my se po sobě plazili na umyvadle. Spořádanej to pár. „Mioo" zasténal, když se naše rozkroky o sebe omylem otřeli. Sakra! Chytil mě pod zadkem a já si omotala nohy kolem jeho pasu. Po cestě líbání a osahávání jsme dorazili k Sebastiánovi do pokoje. Tohle bude ještě dlouhý večer.

******************************************************************************************************

Girls, nová část je tu a užasný Sebastián zase zabodoval. Co myslíte, že se stane dál? Jsou pár ani né 24 hodin, jak se bude jejich vztah posouvat dál? V příští časti se těšte na stěhování :D Vždyť vy pochopíte, jak to myslím:D ale to až v další části :D