Něco jako láska? (Avengers) [POZASTAVENO]

Výstřel

*Kath*

Stála jsem před Starkovou budovou a čekala na Steva. Dnes máme jít spolu běhat. V životě jsem šla běhat jen jednou a teď mám běhat se supervojákem? Opravdu se těším, až budu před nim celá uřícená a budu vypadat, jako naše uklízečka ze základky. Zastavilo přede mnou zlato-červené auto. Není to Tonyho auto?

,,Tak jedeme?" křikl na mě Steve a vylezl z auta.

,,Myslela jsem, že jdeme běhat" řekla jsem a tázavě se na něj podívala.

,,Změna plánu,nastup si" zavelel a otevřel mi přední dveře od spolujezdce.

Nastoupila jsem do auta a čekala, až Steve nastoupí a řekne mi, kam to vlastně jedeme. Že by s nim promluvila Natasha a navrhla, že můžeme jít třeba na oběd? Nebo do kina?

Kapitán nastoupil, nastartoval a sundal si hnědou koženou bundu. Měl na sobě šedé uplé triko, takže mu vyrýsovalo jeho vypracovaný hrudník. Zírala jsem na něj s otevřenou pusou a ani si nevšimla, že jsme už vyjeli.

,,Děje se něco?" zeptal se a nechápavě se na mě podíval.

,,Jen.. m-máš pěkné triko. Kde si ho koupil?" vykoktala jsem ze sebe. Kath? Vážně ses ho zeptala, kde si koupil tričko? Jsi tak stupidní.

,,Proč? Chceš si ho koupit?" zeptal se a na tváři se mu objevil neodolatelný úsměv.

,,No.. Kam vlastně jedeme?" rozpačitě jsem se usmála a doufala, že už se na to triko nebude ptát.

,,Chci ti něco ukázat" řekl a položil mi ruku na stehno. O můj bože. Už zase ten nádherný pocit. Nedokážu to popsat, ale puberťačky by řekly něco ve smyslu: Asi se rozteču.

Podívala jsem se na něj a on se nejistě koukl na jeho ruku a poté na mě. Nevěděla jsem co mám dělat, tak jsem ho chytla za ruku na mém stehně. Usmál se a zase se soustředil na jízdu.

Projížděli jsme opuštěnou čtvrtí a Steve zastavil.

,,Vystupujem" řekl a otevřel dveře od auta.

Co? Tady? Co tady chce dělat? Vystoupila jsem z auta a kapitán přešel ke mně.

,,Neboj se. Chci ti jen něco ukázat" zašeptal a vzal mě za ruku. Vedl mě k úzké, napohled nepříjemné uličce. Šli jsme až na konec uličky a tam jsme se zastavili. Byly tam jen pohozené pytle a vpravo bylo něco, co vypadalo jako kus obrovského kovu. Ošila jsem se a ještě více jsem stiskla jeho ruku.

,,V pořádku?" zeptal se a obmotal mi ruku kolem pasu. Příkývla jsem a vyčkávala, až mi řekne, proč tu jsme.

,,Tady mě nespočetněkrát zmlátili..." řekl a odmlčel se. Jen jsem na něj lítostně pohlédla.

,,Vídíš támhle, tu kovovou stěnu?" zeptal se a ukázal na kov vpravo.

,,Ano, co s ní?" zeptala jsem se a pohlédla na stěnu.

,,A vidíš ty rýhy?" odpověděl otázkou a přešli jsme ke stěně. Kývla jsem na souhlas a přejela prstem po rýhách.

,,Stříleli po mně" řekl tiše a sklopil zrak.

,,Co?! Proč?!" vyhrkla jsem a zděšeně se na něj dívala.

,,Pro zábavu. Postavili si mě k téhle zdi a stříleli po mně. Kdo se trefil co nejblíže mému tělu, dostal pivo" zachraptěl Steve.

Cože? Jak mu to mohli udělat? Dyť je to strašné... Nemůžu na to ani pomyslet.

,,Steve... to je mi líto.Nechápu jak ti to mohli udělat" šeptla jsem. Smutně se na mě usmál a opřel si hlavu o mou.