Rudovlasá kráska

6. kapitola - Hra na honěnou

Rosse:

"Kruci." Opakovala jsem si potichu, abych nezačala křičet. Jak jsem mohla být tak blbá a nezamaskovala svůj pach. Teď mě pronásledují. Musím zavolat Lisse. Vyťukám její číslo. Vytáčí... Vytáčí... No konečně zvedla to. "Lisso, prosím poslouchej mě přijeď k polní cestě."

"Proč? Stalo se ti něco?"

"Možná stane."

" Co?"

"Jsou tu i jiní... No, jako já. Šla jsem si normálně zaběhat a pak mi to přišlo zajímaví tak jsem koukala z koruny stromu. Byli dva a nyní je mám v patách. Asi mě vycítily."

" Ty jsi je špehovala?"

"Možná, ale to je jedno."

"Viděli tě?"

"Ne. Tedy doufám, že ne. Přijedeš?"

"Za 25 minut jsem tam."

" Díky."

"Jo a Rosse?"

"Hmm?"

"Nedělej žádné blbosti. Nechci, aby se ti něco stalo."

" Rozumím." To byla má poslední slova. Už jsem je slyšela za sebou. Přibližovali se. Byli čím dál blíž. Nasadila jsem si kapuci od mikiny a přidala ve běhu, aby mě nechytili.

Scott:

Bylo to rychlé. Hned, jak to zjistilo, že jsme zavětřili jeho stopu. Začalo prchat. Jenže jsem zjistil, že se Derrek jen tak nevzdává. Musel jsem s ním jít stopovat dalšího vlkodlaka co nás sledoval. Co asi chtěl. Byli jsme blíže odhalení. Než jsme se zastavili. Stopa zmizela, jako by se ten, kdo nás víte co, propadl do země. "Derreku?" Zvolal jsem, protože jsem se bál, že se promění na zvíře, jak byl naštvaný, že ho neodhalil... "Nic mi není jestli si myslíš, že...."

"Ok."

"Dostaneme to příště. Nemůže být naposledy v lese."

Derrek:

Vztek mě nepřecházel. Chtěl jsem toho vlkodlaka dostat do pasti a odhalit jeho identitu, jenže se někam poděl. Propadl se do země? Možná. Ne to je blbost nikdo se nemůže propadnout do země jen tak. "Derreku, nikdo tu už není. Zmizel, jako pára." Ozval se Scott.

"Ne tak docela. Vidíš ty stopy po autě?"

"Jo, ale když ty stopy budeme sledovat, tak je ve městě stejně ztratíme mezi ostatními."

"Hmm. Rozumná odpověď."

"Myslíš, že jich je tu víc?"

"Netuším. Pro dnešek máš padla."

"Díky chlape."

"Jo a scotte?"

"Hmmm?"

"Zítra okolo šestý hodiny tady."

"Ok."