Arrogant Bastard (CZ)

1.

Lady Grissandole by se dala popsat spoustou různých pojmů, určitě by mezi ně však nepatřila slova jako něžná nebo jemná. Víc než sukně nosila kalhoty, dlouhé tvavé vlasy měla vždy sepnuté do dvou culíků a věčně se tvářila jakoby měla něco za lubem. A abych byla upřímná, ono to tak bylo. Spousta z jejích známých ji podezřívalo, že je hlavou nějaké zločinecké organizace. No a to taky nebyla úplně mylná informace.

Pro náš příběh je ale důležité i to, že je to Andrewova mladší sestra a tím mladší myslím o hodně. Dvacet let.

I přestože to nebyla úplně jeho vlastní sestra, byla Griss, jak si nechávala říkat, jedinou ženou, kterou kdy Adrew uznával.

Grissandole se zrovna vracela ze své projížďky, v ruce třímala mušketu a usmívala se, když tu uviděla Eve.

"Eve, zlatíčko, co se děje?"

Vztah Griss k její nové švagrové byl spíše mateřský i když děti neměla a neplánovala mít.

"Nic."

Odpověděla zrzavá dívka a odvrátila tvář. Její přítelkyně si však všimla.

"Nic vypadá jinak. Pláčeš. Co ti ten idiot udělal?"

"Jsem v pořádku."

"Evangelline, nejen, že lžeš mně, ty lžeš i sobě."

Zrzavá dívka zvedla hlavu.

"Nic mi neudělal, jen se mnou mluvil."

"Já mu jednu vrazím."

"Nic mu nevrážej, prosím tě. Mám plán."

Griss se zasmála.

"Tak to je změna. Ty máš plán?"

"Přesně tak. K tomu abych vedla domácnost potřebuji plán a..."

Nakoukla do papíru ve své ruce.

"Máslo."

Dokončila svou větu a usmála se.

"Máslo je třeba, Griss."

"Pořád si nejsem jistá, co to má společného s mým milovaným bratříčkem, ale určitě to bude fungovat."

Načež se obě ženy začaly smát a tmavovlasá si prohrábla své vlasy, mokré od deště.

"Nesmíš si to tak brát. Andrew byl vždy nepřátelský ke svému okolí. Kdo ví co se to v té jeho staré hlavě děje."

__________

"Bratříčku? Musím s tebou mluvit."

"Nemám čas."

Odsekl muž a i nadále dával přednost dvojici měděných drátů před svojí sestrou. Ta se ale nenechala odbýt.

"Máš. Musím s tebou mluvit o Eve."

"O kom?"

"O Evangelline, ty tupče. O tvojí ženě."

"Co s ní?"

Pořád věnoval víc pozornosti své práci než jí, takže mu Grissandole vytrhla dráty z ruky a hodila je na zem.

"Věnuj jí laskavě trochu více pozornosti. Strádá."

"Nemyslím si. Vždyť má všechno, co potřebuje. Jídlo, vodu, obleč..."

Nedořekl, protože se Griss natáhla a jednu mu vrazila.

"Takhle už nikdy nemluv, rozumíš? Nebo dostaneš ještě jednu."

S těmi slovy se otočila, kopla do drátů na zemi a odešla.

____________

Eve si mlčky vložila sousto do úst a propalovala pohledem svůj talíř. Její manžel naproti ji se zaujetím sledoval.

"Emily?"

Oslovil ji po chvíli a ona se na něj podívala.

"Evangelline. Jmenuji se..."

"To je jedno. Chutná ti?"

Ta otázka ji zarazila, protože on se o ni nikdy nezajímal.

"A... Ano. Proč se ptáte?"

"Bylo mi řečeno, že prý jakýmsi, pro mě záhadným způsobem strádáš. Že sis si prý stěžovala."

Tón jeho hlasu byl arogantní a posměvačný, konec konců jako vždycky.

Eve překvapeně zamrkala.

"To vám řekla Griss?"

"I kdyby mi to řekl Svatý Jiří tak to nemění nic na tom, že jsi neodpověděla na mou otázku."

"Já.. Já jsem jen..."

"Je ti snad zima?"

"Ne, můj Lorde."

Pípla a položila vidličku. Poslední větu totiž její společník vyštěkl tak, že se ho začala bát.

"No tak. Tak doufám, že už si nebudeš nesmyslně stěžovat."

"Nebudu, můj Lorde."

Odpověděla tiše, vstala a hrdě, i když se jí do očí tlačily slzy odešla.