ZLODĚJKA

7. ZÁVOD 4.část

Slova označená 'jednoduchými uvozovkami' značí to, co je řečeno v mysli.

Na koleji se mi líbilo, a tak jsem se rozhodla strávit tam ty zbývající dvě hodiny, které jsem měla, než se po hlavě vrhnu do kamikadze závodu po zdejších kluzkých a křivolakých silnicích.

Kriticky jsem prohlížela svou skříň a přemýšlela, co bych si měla vzít na sebe. Nepochybuju o tom, že naše sázka přitáhne spoustu pozornosti a proto bylo velmi důležité vypadat dobře.
Našla jsem hezkou koženou bundu a lesklé legíny z černé gumy. Nemohla jsem najít vhodné tričko a tak jsem se rozhodla udělat si rychlý výlet.

* * *

Nechala jsem ferrari na parkovišti před nákupním centrem a vešla otočnými dveřmi dovnitř. Nebylo to nijak velké město ale od kolejí bylo vzdálené asi jen patnáct kilometrů a nákupák tu byl dostačující.
Procházela jsem uličkami a hledala nějaký značkový obchod. Mezitím má hbitá očka přejela pohledem všechny příslušníky mužského pohlaví, kteří mě míjeli a poslušně luštila jejich výrazy - jestli mě pozorují.
Měla jsem na sobě modrý třpytivý top a černé upnuté džíny, vlasy vyčesané a na nohou modré jehly.

Nejen, že se podívali všichni, ale zdálo se že zapomínají mluvit nebo i chodit. Bože, tohle mi tak chybělo! Tady jsem se cítila skvěle. Dokonale a nadřazeně. Přesně jak to má být.

Zapadla jsem do jednoho luxusního krámu Lewise Vittona a už to jelo. Sice jsem nekoupila triko, ale mám dokonalé nové kotníkové kozačky na vysokém klínku - které si na závod hodlám také vzít -, samozřejmě kabelku a úžasné kožešinové šaty s tygřím vzorem.

Už mi nezbývalo moc času a tak jsem rychle prošla pár butiků, dokud jsem v jednom na moje poměry celkem levném neobjevila naprosto dokonalý top.
Byl rudý a dlouhý po stehna. Na bocích měl rozparky, dlouhé rukávy byly navržené tak, aby dokonale přilnuly k tělu a kolem boků se točil černý kožený pásek.
I vepředu bylo potrhané a doplněné třásněmi,takže mi naprosto vyhovovalo.

Zaplatila jsem a rychle se vydala na parkoviště, kde už čekalo moje milované ferrari.
Pro závod použiju Astona, takže tohle černé autíčko může ještě v klidu odpočívat.

Dojela jsem ke koleji a zbylo mi přesně tak akorát dost času abych se přichystala. Hodila jsem na sebe kalhoty, nové triko, džínovku a nové boty. Přidala jsem ještě výrazné kouřové stíny, rudou rtěnku a tmavé brýle.
Tak, královna silnic je připravena do akce! Zasmála jsem se sama sobě a musela jsem se ujišťovat, že nejsem blázen. "Pane - bože. Mám já tohle zapotřebí?! Chovám se jako malá." Napomínala jsem můj vlastní odraz v zrcadle a ignorovala stále rostoucí pocit trapnosti.

* * *

Když zbývalo už jen pět minut, seběhla jsem na nádvoří a nastartovala si Astona Martina.

Nedali jsme si s Cassianem žádné místo srazu a tak jsem prostě objížděla kolem kolejí a hledala tu jeho žlutou šílenost. Neviděla jsem nic než tmu. Mhouřila jsem oči a usilovně pátrala po nějaké známce pohybu, když se na mě ze strany vyřítilo černé porsche a zabrzdilo tak- tak, aby mi neodřelo tmavě rudý lak. 'Jako vážně, Cassiane?!!!'
'Ale Beruško, přece si nemyslíš, že bych naboural, že ne?'
Jen jsem si odfrkla a vystoupila do chladné noci, protože mi vadilo bavit se s ním pomocí myšlenek. Zabouchla jsem dveře, opřela se o lesklou kapotu a seshora propalovala pohledem tmavé okno na straně řidiče, kde seděl ten maniak, a nejspíš mě pozoroval. 'S tím maniakem jsem to slyšel' Zavrčel na mě v duchu pobaveně. "Nelez mi do hlavy a neuslyšíš věci co se ti nelíbí." Křikla jsem na něj nahlas. 'A nemluv na mě v hlavě.'
'To ty sis s tím začala' poznamenal, a stáhl okýnko. Předtím s tím zíráním jsem se asi mýlila, protože na mě zíral teď.
"Co je?!" Zeptala jsem se ho nahlas.
"No....popravdě vypadáš super. Jako někdo, kdo utekl z Rychle a zběsile." Tomu přirovnání jsem se chtě nechtě musela zasmát.
"Taky se dneska hodlám stát pirátkou silnic, ne??" Úšklebek na jeho tváři se prohloubil. "To se ještě uvidí..... Letty.'
"To mi teď budeš takhle říkat,jo?"