Ráno mě probouzí hlas dědečka. ,, Máádisóón, škola volá. '' Bože, jak já tu větu nesnáším. Každé jiné ráno bych mu odpověděla.: ,, To je ale hrozně nefér, ty můžeš být celý den doma! '' A on na to.: ,, Taky na to mám věk. '' Takhle by to pokračovalo, dokud by jednomu z nás nedošly argumenty. Dnes je to ale jiné, protože za 1. děda má očividně dobrou náladu a tak mu jí nechci kazit, za 2. dnes jdeme se školou na nějakou prohlídku a za 3. půjdu se podívat do knihovny, abych zjistila něco o tom zvláštním snu. Sotva se vysoukám z postele už zase slyším dědečka.: ,, Notak! Madison! Ať nezaspíš! Jdete přece na tu zajímavou školní prohlídku! '' ,, Ahrrr... už jdu! '' odpovím mu otráveně. Sebíhám schody a vidím dědečka v kuchyni, jak si smaží vajíčka a přitom si prozpěvuje. ,, Copak, copak, přišel ti snad důchod? '' popíchnu ho a vlepím mu pusu na tvář. ,, To si člověk nemůže jen tak zpívat? '' odpoví mi. ,, Už mlčím. Jo a nevíš, kde je mé müsli? '' zeptám se ho. ,, To myslíš ten ptačí zob, co si dáváš každé ráno k snídani a považuješ to za jídlo? '' popíchne zase on mě. ,, Je to dobré a taky zdravé. Tobě by to taky neuškodilo. '' odpovím mu. Já tak hrozně miluji, když se takto popichujeme. ,, Ptačí zob je ve skříni a tobě by zase neuškodilo pořádné jídlo. '' řekne děda. On má prostě odpověď na všechno!
Cestou do školy přemýšlím o tom snu. Neustále. O. Něm. Musím. Přemýšlet. Jeden hlas v mé hlavě říká: ,, Byl to jenom sen. '' Ten druhý zase: ,, To nemůže být náhoda, nejdřív ta žena - Laura a teď ten sen. '' Přemýšlím, zda bych to neměla někomu říct, poradit se. Nakonec dospěji k názoru, že si prozatím poradím sama. Každopádně tu záhadu musím vyřešit.
Prohlídka je neskutečně nudná, takže když dorazíme zpátky do školy, jsem hrozně ráda. Zjišťuji, že už je 14:15 a školní knihovna ve tři zavírá. Rychle do sebe naházím oběd a už běžím do knihovny. Knihovnu mám ráda. Voní po těch všech knížkách, ale ta knihovnice je vážně příšerná. Je to stará paní, nejspíš by měla být v důchodu jako děda, ale ona si takhle přivydělává. Je na ní vidět, že ji ta práce vůbec nebaví. Například: když něco nemůžeš najít a ona ti to najde, řekne ti.: ,, Dojdi si na oční! Vždyť tu knihu by našlo i malé dítě! '' Vždy, když řekne něco takového mně, usměji se na ni a poděkuji jí. V duchu si ale pořád dokola opakuji.: ,, Babo jedna. Když tě to nebaví tak tu práci nedělej! '' Dnes ale hledám v jiném oddělení než jindy. Tentokrát tu knihu budu muset najít sama. Hledám knihu kde by bylo vysvětlení té věty.: ,, Ty jsi ta silná a pevná! '' Vyberu si knížku, do které se chci kouknout. Sednu si k jednomu ze stolů a zapnu si počítač. Najedu myší na google a otevřu knihu. ,, Co o vás prozrazuje vaše jméno? '' název knihy mluví za vše, takže si v obsahu rovnou vyhledám jméno, které je spojeno se slovy pevná a silná. Na tom jaké jméno je spojeno se silnou a pevnou dívkou mi tolik nezáleží, hlavně potřebuji zjistit co to silná a pevná znamená.
Silná a pevná, jméno spojené se slovy silná a pevná: Irma, šťastné číslo: 5, na googlu si vyhledám význam šťastného čísla 5: pětka je číslem síly a moci, celistvosti. Nebo také touhy po celistvosti. Proto jsou nositele tohoto čísla charakterističtí silnou touhou, posedlostí, snahou něco najít. ( Ano, to jsem celá já. Teď se například snažím najít nějaké vysvětlení toho všeho, co se za posledních pár dní odehrálo ) Jsou to lidé roztěkaní, nervózní, dělají víc věcí naráz a ze všeho jsou hodně vystresovaní. Na tom mi nepřijde nic zvláštního, tak si to přečtu ještě jednou. Najednou se zarazím na tom jménu... Irma. Na Irmu se vyptávala ta Laura. Po chvíli slyším knihovnici. Podívám se na hodinky. Už jsou tři. Vypínám počítač, vracím knihu na své místo a odcházím...Ahojky, tak tahle kapitola byla trochu delší. Doufám, že se vám líbila. Do komentářů mi můžete napsat jestli se vám kapitola líbí nebo ne, napište co se vám na ní líbilo, co ne a co bych podle vás měla zlepšit. Zase se omlouvám za případné chyby. ☆ Klára ☆
ČTEŠ
ZTRACENÉ JMÉNO
FantasyAhoj, jmenuji se Madison. Tedy... vlastně nejspíš ne... Poté co se u našeho prahu objevila ta žena... jak jen to říkala, že se jme... Laura! Byla to starší žena. Měla podobnou postavu jako já a skoro stejný obličej, jen vlasy měla blonďaté, skoro až...