Dramione (Draco+Hermiona)

12.Školní trest

Je chladný podzimní večer a dva mladí kouzelnící kráčí pod dohledem starého,protivného školníka a jeho stejně nesnesitelné kočky k Hagridově srubu.

Milý poloobr již čeká se svým psem a lucernou venku a čeká,až si kouzelníci přijdou odpykat trest.

Školník jen na Hagrida hodí svůj obvyklí výraz a se slovy ,,Ať vás ani nenapadne jim ten trest prominout a pozvat je k sobě na čaj." odejde.

Všichni se na sebe podívají a Hagrid promluví:

,,Tak co jste vy dva provedli,že máte školní trest.A kde jsi nechala Harryho a Rona,Hermiono?Vy jste v nějaký brindě vždycky spolu.Nepohádali jste se?"

,,No,...to je na delší vyprávění.A ne,s Harrym a Ronem jsem se nepohádala,jen za to tentokrát nemohli."

,,Aha.No,tak teda vy dva půjdete spolu a já půjdu poblíž,kdyby se něco stalo.Tak jdeme."

Řekl Hagrid a vyrazil k lesu.Dva kouzelníci si jen povzdechli a vyrazili za ním.Po chvíli se poloobr vzdálil a ti dva zůstali samy.Jen oni dva, vyzbrojeni svými hůlkami.

Vyslovili ,,Lumos" a z hůlek se vynořilo světlo,doléhající nedaleko nich.Oba se na sebe jen podívali a vyrazili hledat přísady pro profesora Snapea.

Šli mlčky a i přesto,že na sobě nechtěli nechat znát,že mají strach se stále otáčeli.Nebyli ale malé děti aby začali ječet a utekli a proto pokračovali dále.

Po chvíli Hermiona zastavila a s natáhlou rukou k mohutnému stromu pronesla: ,,Tohle máme sebrat"

Přišli blíže ke stromu a začali sbírat krásné modré květy připomínající motýlí křídla.Nakonec je uložili do pytlíku,který jim před jejich odchodem dala profesorka Mc'gonagallová.

Když už jim zbývala sebrat jen jedna přísada,vydali se jí hledat k nedalekému jezeru.Květy totiž rostou pod vodou na okraji jezera.Rostou ovšem na břehu dostatečně hluboko tak,aby na ně kouzelníci bez problémů dosáhli.

Přišli na břeh,Hermiona si vytáhla rukávy a sáhla pod studenou vodu.Po chvíli vytáhla zelené listové květy a uložila je do pytlíku.Blonďatý chlapec jí při tom pozoroval a svítil svou hůlkou,aby hnědovláska viděla.

,,To už bude stačit."řekla po pětiminutovém trhání Hermiona. Obrátila se k chlapci,ale uklouzla jí noha a spadla.Naštěstí jí včas zachytil a namočila si jen jednu nohu.

Draco ji vytáhl zpátky na pevnou zem a zasmál se.Hermiona se jen zamračila a šťouchla do něj.Poté se zvedla a vydali se zpátky k Hagridovi.

Jdou lesem a volají na Hagrida.Draco si pak všimne,že se Hermiona klepe.Sundá si bundu a věnuje ji mrznoucí dívce.

,,Páni,díky"poděkuje,,Nevěděla jsem,že umíš být gentleman."dopoví s úsměvem.

,,Ty toho o mě nevíš ještě spoustu věcí." odpoví chlapec

,,Vážně,jaký třeba?"řekne se zvědavostí v hlase

,,Hele,já se ti tady nebudu vyspovídat."

,,No..dobře.Tak příště nerozdělávej nový téma."

Dokud nenajdou Hagrida,jdou v tichosti. Poté ale Hagrid pořád mluví a oni musí buď odpovídat nebo kývat hlavou.

Z pohledu Draca

No konečně už jsme dorazili k Hagridově srubu.Ten moula furt kecal nějaký kraviny.

Momentálně jsme na cestě do hradu.Půjčil jsem Hermioně bundu a je mi trochu zima.Je to zvláštní,ale jsem rád,že už jí je větší teplo.

Procházíme okolo několika velkých balvanů,přecházíme dřevěný most,jdeme po náměstí až konečně přijdeme do hradu.

,,Díky za tu bundu."řekne a podá mi ji

,,Jo,nemáš za co."

,,Ještě ty přísady musíme hodit Snapeovi."řekne Hermiona

,,Já je mu hodím,ty už jdi."

,,Tak děkuju.Dobrou noc"usměje se a odejde

,,Dobrou"řeknu a vydám se za Snapem.

Nová kapitola!!Je nic moc,já vím.Děkuju vám moc,že to čtete.Miluju vás ♥♥♥

Ještě jsem se chtěla zeptat,jestli s vám líbí víc způsob psaní z pohledu vyprávěče a nebo z pohledu postav.Za vaše názory budu opravdu ráda. :)