Kapitola 5.

114 14 5
                                    

Pomalu jsme s baterkama vycházeli z chaty. Ve všech byl poznat strach. Včetně mně

"Vzala jsem i mapu..." řekla jsem tlumeným hlasem a posvítila jsem na ni baterkou.
"To se bude hodit" zareagoval Johny

"Tady je nějaká stará budova," přidal se Liam "Tam bychom mohli začít."

"OK.  Jsi  v pohodě, Kate?"zeptala jsem se. Byla celá nesvá. Pořád se ohlížela a baterkou mířila na keře.

"Co? Jo, ... já jen...to je jedno."

"Viděla jsi snad něco??" zeptala jsem se rychle a trochu podezíravě.

"No, to byl asi jenom zajíc, nebo tak něco."

Najednou jsme uslyšeli něco jako křik.

Wendigové...

Rychle jsme se na sebe podívali, a rozběhli se.
Svítili jsme si na cestu temnými Blackwoodskými lesy baterkou.
V té rychlosti Kate zakopla.
"Kate!" zakřičela jsem. Ostatní běželi dál, asi si nevšimli, co se stalo.
Měla jsem na výběr buďto Kate pomoci - riskovat svůj život nebo běžet dál s ostatními.

Podívala jsem se směrem, kam běžel Liam a Johny, a pak zpátky na Kate.

"Sakra" řekla jsem a vyběhla Kate pomoct, když v tom jsem si všimla, že tak dva metry za ní stál ve stínu stál Wendigo...

Wendigo vidí jenom pohyb. Když se nebudu hýbat, neuvidí mne.

"Kate... nehýbej ... se" řekla jsem šeptem, tak, aby mě slyšela jenom Kate.
Ležela na zemi ( na břiše ) ani se nepohla. Tiše jsme stáli/leželi a čekali, co se bude dít...

A najednou Wendigo...

Děkuji všem svým sledovatelům za jejich podporu <3
MILUJU VÁS ;)

UNTIL DAWN - Já a WendigoKde žijí příběhy. Začni objevovat