„Máš to tu hezké," pousmála se Luna, když vešla do jeho pokoje, který byl krémový.
„Děkuju, takže začneme?" podal kytaru.
„Ještě ne," pousmála se a kytaru si od něj vzala.
„Proč?" zeptal se sledujíc ji, jak pokládá kytaru zpátky do rohu pokoje.
„Protože chci, aby jsi mi o sobě řekl něco víc, prosím," řekla.
„Co by jsi chtěla vědět?" pousmál se.
„To je jedno," odpověděla.
„Víš, mně dělá problém mluvit s někým takhle otevřeně, bojím se, pokaždé mám problém lidem důvěřovat," sklopil zrak.
„Hele, tak já začnu," pousmála se a chytila jeho ruku „vůbec tě neznám, ale moc mi na tobě záleží," pošeptala a začala ho hladit po zápěstí plném jizev.