„Ashi?" pošeptala dívka.
„Copak?" zeptal se a dál ji hladil po zádech.
„Já nechci odjet," zavzlykala a ještě pevněji ho objala.
„I kdyby jsi odjela Luno, já si tě najdu a budeme se navštěvovat," pousmál se.
„Vztahy na dálku fungují jen v pohádkách Ashtone," špitla.
„Třeba je tohle taková naše malá pohádka," odpověděl.
„Počkej," zarazila se dívka a nechápavě se na něj koukla.
„Na nic se neptej," řekl.
„Ale," začala, ale Ashton jí krátce políbil.
Najednou sebral odvahu a prostě to udělal.
„Teď mi řekni Luno.. Chodila by jsi se mnou?" pošeptal chlapec.
„Promiň, já-já nevím," sklopila zrak.
„Jestli se bojíš mi něco říct, tak to napiš," podal jí sešit a propisku.
„O to nejde, já se jen bojím, že by se to všechno pokazilo a to stěhování nás zničí," odpověděla dívka.
„Nemysli na to stěhování Luno," pošeptal a objal ji.
„Mám tě moc ráda, kdybych nejela pryč, tak bych klidně řekla jo, ale takhle nevím," řekla.
„Co takhle tomu dát šanci a až to skončí, tak to skončí," odpověděl.
„Tak jo," přikývla.
„Takže budeš moje dívka?" zeptal se a držel ji za ruku.
„Jo, budu tvoje dívka," pousmála se do země.
Ashton jí samotným štěstím políbil na čelo.
