Dalibor Slepčík... Kdo to je?

9. Poslední šance

Věnováno všem co to čtou❤️

Seděla jsem na posteli v pokoji pro hosty a přemýšlela co budu dělat. Dalibor se ještě nevrátil. Asi hledá někoho hodně slavnýho aby se nemusel stydět za svoje kamarády. Počkat? Kamarády? Tak to já nejsem. Proč o něm musím pořád přemýšlet?!

Vezmu si mobil do ruky a kouknu se na instagram. Nějaký holky tam daly fotky s Daliborem. #sDalíkem😻 #milujuho #jejenommuj

no to snad není možný. Jak ubohý... Dobře nebudu lhát že mi to není líto.

Najednou slyším jak se otevírají dveře v hale. Pan super je doma.
Ani ne o minutu později slyším ťukání na moje dveře.

"Mio prosím, strašně se omlouvám pusť mě dovnitř." Prosí mě za dveřmi. Haha já ale zamkla.

"Vypadni!" Zakřičím na něho.

"Sorry ale tohle je můj dům." Slyším odpověď. Tak a dost, mám toho plný zuby. Přejdu ke dveřím a otočím klíčem v zámku. Všimnu si Daliborova překvapeného obličeje ale já ho nevnímám a jenom projdu okolo něho. Chci odejít ale on mě chytne za zápěstí. Snažím se mu vytáhnout ale nepustí mě.

"Mio prosím, nemyslel jsem to tak."

Koukám se do země a nevnímám ho. "Mio..."

"Ne. Promiň ale říkal jsi že mi ukážeš jaký jsi doopravdy. Myslela jsem že mi chceš ukázat svoje světlé stránky a ne ty špatné. Ale ty asi nemáš hezký věci co mi ukazovat o tobě. "

"to není pravda. Já se fakt omlouvám za to co se tam stalo." Řekne mi sklíčeně.

Vzdychnu a kouknu se mu do očí. Kouká se na mě smutně. "Jedna poslední šance. Chci ale poznat že jseš dobrej kámoš ale ne namyšlenej Fracek jako před chvílý na tý pouti."

Usměje se na mě. "Dobře."

"Ok...tak co teď?" Zeptám se.

"Mám místo kam bych tě chtěl vzít...pokud chceš teda."

"Ok." Řeknu a usměju se.

----------------------------------------