Jak jsem poznal vaši matku ~ Proti všem ~ Barney & _____

Část 11. - Svěř se, Robin

Svěř se, Robin

Z POHLEDU ROBIN

Vyšla jsem z Barneyho bytu a hlavou se mi začaly honit všechny reakce, který by mohly od Barneyho přijít.

Jo, tak takhle to mělo být správně, ale bylo to takhle:

Vyšla jsem z Barneyho bytu  a začala jsem jásat jak pominutá. Nemohla jsem tomu uvěřit...Strávila jsem noc s Barneyyyym!! Snad to pro něj něco znamenalo..teda.. určitě to pro něj něco znamenalo.

Počkat?? Proč jsem vůbec odešla?? Musím se tam vrátit!

...už jsem málem vlítla k Barneymu do bytu, když v tom mi přišla ta zpráva :

"Čau Robin, asi jsi to pochopila špatně...jako..tss..mezi náma k ničemu nedošlo.
Dík za snídani.
B. " 

Aha.. takže..nic nebylo...tak v pohodě, aspoň není, co řešit... řekla jsem si a sama sobě jsem si namlouvala, že vlastně o nic nejde.

Chytla jsem taxíka a dojela jsem domů. Přišla jsem do bytu a na gauči zase seděl Ted s pohledem naštvanýho fotříka...  na tohle jsem vážně neměla sílu.

"Čau Tede."

" No čau, kdepak jsme to dneska v noci byli?

"Tedíku prdíku,je roztomilý jak se o mě bojíš, ale vážně to nemám chuť rozebírat."

"Hmm..v tom něco bude..nebo spíš někdo, cooo?" řekl provokativně Ted.

" Tede!" řekla jsem nervózně a naštvaně jsem odešla na střechu.

Asi po pěti minutách za mnou Ted došel.

" Promiň Robin, nevěděl jsem, že tě něco tak trápí a že jsi z toho tak mimo..."

" Coooo? Mimo? Vždyť jsem v pohodě!" vyhrkla  jsem a doufala jsem, že tímto náš rozhovor skončil.

" Vážně Robin? Vážně? Máš boty obutý naopak..." řekl Ted a koukl na moje kozačky.

Ty jo, fakt.. sakra..co mu na to mám říct?

" To se teď nosí..Tede, musíš jít s dobou." řekla jsem a připadala jsem si fakt trapně.

" A ty by sis měla jít lehnout. Ale teď vážně, Robin, o co tady jde?"

" Tede."

"Robin..."

"Tede."

"Ale no tak... Svěř se, Robin."

"Ehh... prostě...no..já jsem zamilovala do...Barneyho.."

"A vždyť já vím..." řekl Ted a totálně mě tím odrovnal.

" Cože ?? Jak to jako..? Cože??"

"Robin, i když si myslíš, že jsi ledová královna, jsi průhledná jak Barneyho balící hlášky. Všiml jsem si jak se na Barneyho díváš a jak  s ním mluvíš....  Musíš s tím něco dělat, říct mu to."

" Cože? Ani za nic. Dopadlo by to fiaskem."

"Robin !Jmenuješ se Scherbatská a né Poserbatská! To zvládneš. Nebudeš se přece takhle trápit."

Koukla jsem na Teda a lehce jsem se usmála, pohladila jsem ho po rameni a sešla jsem ze střechy. Zalezla jsem k sobě a skoukla jsem nějakej film.  Hlavně ne žádnej slaďák, těch mám v reálu až až.
Sotva jsem zapla televizi, už někdo klepal.

"Co zas, Tede,  šmarijá??" zakřičela jsem nevrle.
"Ehh...Robin, to jsem já, Barney. Potřebuju ti něco říct."
"Já vím Barney, nic se nestalo...Nebudem to řešit... Jsem unavená a není mi vůbec dobře, promiň."
"Tak dobře. Měj se a ať je ti líp."
Šmarijá! To je zlej sen.

Scherbatská, seber se!
Je to přece BARNEY STINSON.
Ten Barney Stinson.
Ten miluje skotskou, laser game, obleky, opilý nanynky... a ne mě...
Musím se odmilovat.
Svěřila bych se Lily, ale ta si myslí, že balím Carla...