Jak jsem poznal vaši matku ~ Proti všem ~ Barney & _____

Část 22. - Kolotoč

Kolotoč

Z POHLEDU ROBIN

Byla jsem tak znuděná z toho nicnedělání, že jsem si šla lehnout už v osm.
Ale asi v 1 v noci mě vzbudil příchod Teda, kterej rozhodně znuděnej nebyl.
Párkrát mi zabušil na dveře, zařval něco o národní architektuře a potom brutálně vytuhnul před mým pokojem.

Šmarijá...ožralej Ted...to mi tak ještě chybělo.
Musím se o něj postarat...dlužím mu to...

Otevřela jsem dveře a vykoukla jsem ven.
Ted ležel před dveřma s Tequillou v ruce.
...no, zřejmě náročnej den ve škole...

Probudila jsem ho, vší silou jsem ho dotáhla na gauč a přikryla jsem ho dekou.
Potom, co jsem si vyslechla Tedova moudra o životě, jsem mohla jít konečně spát.

Ráno jsem se probudila asi v 8... Tedík, nasátej jak houba, samozřejmě ještě chrupkal.
Něco jsem na sebe hodila a vyrazila jsem do sámošky.
Myslím, že až se násoska probudí, bude mít možná trošku hlad.

Z POHLEDU BARNEYHO

Ráno jsem se vzbudil v 6.
No, vlastě jsem moc nespal...
Pořád sem přemýšlel o Robin...
A o Tedovi.
Proč mi to ten parchant neřekl, že je Robin tady???
A proč za mnou Robin nepřišla do nemocnice??

Vyčistil jsem si zuby, oblíkl jsem si oblek, vybral kravatu a vyrazil jsem...k Tedovi.
Musel jsem ji vidět. Hned.

Brnkl jsem Ranjitovi a za 15 minut jsem byl u bytu.
Vyběhl jsem schody a opatrně jsem vešel.
Všude bylo ticho, což mě trochu děsilo.

Po chvilce jsem uslyšel chrápání...
Ted ležel rozvalenej na gauči a z pusy mu táhlo jak z palírny.

"TEODORE EVELYN MOSBY!!!" naklonil jsem se k Tedovi a zařval jsem mu do ucha, jak jen to šlo.
"Co? Co? Barney!!!!!!!" zamumlal naštvaně Ted a chytil se za hlavu.
"Ty jsi vůl! Co děláš??!" vyhrkl Ted a dal mi pohlavek.
Já mu ho hned oplatil.
"Proč jsi mi neřekl, že je Robin tady?? A kde je?" řekl jsem nervózně.

"Tady, Barney." ozvalo se od dveří.
Byla to Robin. Stála u dveří s bagelem v ruce.
Sákra...tak strašně jí to slušelo.

"Aa..ahoj Robin." řekl jsem šokovaně a přiblbě jsem se usmál.
Ona jen uhnula pohledem a odešla do kuchyně.
...pochopil jsem, že je něco špatně...

"Už půjdu." řekl jsem a podíval jsem se na Teda, kterej jen nechápavě koukal po Robin.

"Barney, počkej dole v baru. Jdu za tebou." řekl Ted a okamžitě se rozešel směrem k Robin.

Z POHLEDU ROBIN

"ROBIN!!!! Co to sakra bylo?!" vletěl Ted do kuchyně.

"Nechápeš to, Tede?? Vážně ti to musím vysvětlovat?
Nemůžu mu být na blízku, když vím, že mu nikdy nebudu na blízku tak, jak bych chtěla já. Prostě to nejde, chápeš??"

"Ale Robin!! On tě miluje! Už dávno mi to řekl. Tehdy ...
A předevčírem znovu! Ikdyž nevím, co se mezi váma stalo před tou nehodou, vím, že tě miluje!" vyhrkl Ted a poslal mě hned za Barneym do baru.

Vylítla jsem z bytu a zamířila jsem do baru. Cestou jsem si premýšlela, co mu řeknu.
Chyběl jsi mi ...miluju tě, Barney...
Seběhla jsem schody a otevřela jsem dveře od baru.

Věděla jsem, že Barney je to jediný, co vážně chci.
Zhluboka jsem se nadechla a vešla jsem dovnitř.

Barney tam ale nikde nebyl.
Na stole ležel ubrousek, na kterým bylo napsáno:

Tede, nemá to cenu řešit.
Nechte mě teď všichni být.
Musím se s tím smířit.
Nevolejte, nepište..
Tohle musím zvládnout sám.
B.