Prolog

1.6K 35 0
                                    

"Holka co tu děláš? Tady pracujou jenom zkušení lidi!" ptá se mě blondýna co sedí za stolem a piluje si nehty. Barbína. "Váš šéfík říkal něco jinýho." usmála jsem se. A ten grizli co mě sem vytáhnul má konferenci či co to mlela ta blondýna. "Jo tak šéfík.." zakřenila se. Chtěla jsem něco říct ale grizli se vynořil z nory. "Aaa ty už jsi tu. Tak pojď." vyzval mě a pustil do jeho kanceláře. Posadila jsem se do křesla a on za svůj stůl. "Tak co jste měl pro mě za nabídku?" vyhrknu hned.

Včera když jsem zakotvila v jednom z barů ke mě přišel tenhle chlapík. Vyptával se mě na různý hovadiny. Když jsem mu řekla že hledám práci tak mi hned nějakou nabídl neřekl jakou ale prý za to by byli dobrý prachy, který potřebuju pro babičku. Žiju s ní. Rodiče jsem nikdy nepoznala a děda umřel před dvouma rokama a babička má nějaký problemi a nejsme až tak bohatí abychom si dovolili nějaké prášky. Takže když řekl dobrý prachy hned jsem brala....

"No nejdřív mi o sobě něco řekni.." usmál se. "Ježiš.." protočila jsem očima. "Jsem Brigitte Roux. Je mi 17. Chodím do školy. Žiju v tomhle městě..." přerušil mě. "Ale jméno máš francouzké.. i přízvuk." Jen jsem přikývla. "Pocházím z Paříže. Přestěhovali jsme se sem před čtyřmi lety.." "Dobře stejně co potřebuju vím... Takže přejdeme k té důležitější věci." Jak nechal vím? Úchyl? Vykulila jsem oči. "Moc nekul bulvy a poslouchej. Potřebuju člověka který je spolehlivý, chytrý, mrštný a hlavně nenápadný.." protahu je to! To nesnáším!

"Leze to z vás jako z chlupaté deky!" zamračila jsem se. Zasmál se. "Budeš takový "nájemný"" odmlčel se "Budeme tomu říkat "pomocník..." očimi opravdumálem vypadli. Pomocníka ať si strčí někam. Vím přesně na myslí..

"Kde to mám podepsat?" koukla jsem. "Počkej poslední otázka... Proč bych tě měl přijmout?" zašklebil se. Dělá si prdel? Nejdřív jak mě přijme hned a teď tohle? "Protože jen někdo bude podezírat sedumnáctiletou, rostomilou a velmi hodnou holku z pomáhání.." mrknu na něj. On se spokojeně usměje a podá mi papíry. Přelítnu je očima a smlouva vypadá dost dobře, takže jsem to podškrábla..

"Takže tady máš mobil. Jsou tam kontakty všech co by timohli nějak pomoci.. Auto dostaneš až ti napíšu.. A zejtra čekej první prácičku. A jestli se to někdo dozví...znám i tví kamarády.." jenom přikývnu a začnu se zvedat. "Tak zejtra!" křiknu na něj...

Ahooooj tak jsem tu s novým příběhem!!Doufám že se bude aspoň trochu líbit :)) budu ráda za každý názor, hvězdičku i přečtení....

Miluju vás :******** - SJHoran ;))

Little girl  /1D CZ/Kde žijí příběhy. Začni objevovat