Ani nevím jak ale usnula a probudila jsem se až v autě.
"Princezna se nám vyspala?" uslyším hlas vedle mě. Trhnu sebou. Uvidím vedle sebe Zayna s jeho úsměvem, normálně by se mi podlamovali kolena ale v tuhle chvíli mě ten úsměv dost děsí.
"Docela.." pronesu chraplákem. Kouknu z okýnka. Zrovna vjíždíme do nějakého městečka.
"Jak dlouho ještě pojedeme?" zeptám se.
"Asi deset minut." řekne a dál se věnuje řízení. Jenom přikývnu a dál se koukám po městečku. Docela mě děsí že jsme tady jenom mi dva. Vždy se kolem motal nějaký ten magor v černém ale teď nikdo.
Po nějaké té době zastavíme u malého srubu. Srub + hory + sníh = pohádka. Ten sníh tomu dodával něco úžasného. Dlouho jsem ho neviděla a necítila.
"Jdeme?" uchechtne se Zayn.
"Em..jasně." vyhrknu a vylezu z auta.
"Tady máš klíče já vezmu věci." podá mi malý svazek klíčů a já se vydám ke dveřím. Odemknu je a pomalu vejdu.
"Woow." otevřu pusu do O. Je tu obývací pokoj propojený s kuchyní. Na straně jsou schody do patra. Zuji si boty a vydám se do patra. Tam jsou dva pokoje a koupelna. Všechno je laděno do světlých barev a dřeva.
"Líbí?" zaslechnu za mnou. Rychle se otočím.
"To už mi nedělej.." vydechnu. "Jinak je to úžasný.." rozhlédnu se. Je to tu opravdu útulné.
"Jaký pokoj chceš?" zeptá se. Jsem překvapená, že se zeptal.
"Třeba ten." pokrčím rameny a vejdu do jednoho z pokojů. Velká manželská postel, noční stolky, skříň a křesílko. Všechno k sobě, tak úžasně ladilo. Zayn mi sem dal dva kufry a potom se vytratil a šel si pro svoje.
"Jdu dělat večeři mezi tím se můžeš vykoupat a to další.." zakřičel z chodby. Z kufru jsem si vzala něco na spaní a šla do koupelny. Po několika minutové sprše vylezu. Osuším se a oblíknu si tričko a kraťasy na spaní.
Když jdu po schodech ucítím úžasnou vůni. Sejdu tedy dolů a v obýváku na stolku uvidím dva talíře s poklopem, skleničky a šampaňské v ledu. Na gauči uvidím Malika jak kouká do mobilu. Má mokré vlasy, takže se byl taky vykoupat dole je totiž taky koupelna. Přejdu k němu a usednu na gauč.
"Sluší ti to." sjede mě pohledem.
"To se o tobě nedá říct.." protočím očima. Hned si ale uvědomím že jsem řekla něco co ho vždy nasralo. Čekám že mi nějaká přiletí ale nic... On nade mnou jenom pokroutil hlavou a zasmál se. Natáhl se a sundal poklopy pod kterými byli špagety.
"To jsi dělal ty?" zeptám se.
"Jo. Rodinný recept." uchechtne se. Ten člověk mě čím dál tím více překvapuje...
****
Tak po dlouhé době přidávám díl :)) Omlouvám se ale nebyli moc nápady :(
• No tak Zayn dělá pokroky v chování.... :D aspoň v něčem.. :D
• Ale proč? Co se změnilo? O.o
• Děkuju za aktivitu!! <3
ČTEŠ
Little girl /1D CZ/
FanfictionMá na svědomí několik desítek životů...a pořád jich přibývá... Proč? Čti a dozvíš se...