Twitter (Jmenuju se Martin)

No.9

Ráno nebo spíš dopoledne jsme se s Martinem vzbudili a šli si udělat něco na snídani. Protože jsme nic moc nenašli,rozhodli jsme se že si zajdeme na něco do centra. Převlékla jsem se zpět do včerejšího,trochu se upravila a vyrazili jsme. Zašli jsme do restaurace. Objednala jsem si toust s vajíčkem a černý čaj s citronem. Martin si vzal to samé akorát na pití si objednal colu. Nechápu jak může po ránu pít ten sladký sajrajt. Posnídali jsme a pomalým krokem jsme šli s konverzací o Hong Kongu na zastávku. Autobus dojel já se s Martinem rozloučila a odjela domů.

Když jsem přišla domů,dveře byly odemklé. Docela jsem se bála že nás někdo vykradl ale naštěstí se vrátili rodiče. V ten pravý čas. ,,Ahojte!" pozdravila jsem. ,,Ahoj zlato.Kde jsi byla?" ptali se hned rodiče. ,,No..spala jsem v Praze u kamaráda." ,,Áha." divili se rodiče. ,,Potřebovala jsem se vás zeptat na jednu důležitou věc." začala jsem. ,,Jakou?" ,,S kamarádama bych chtěla jet do Hong Kongu." začala jsem a čekala jak budou reagovat. ,,No.. A s jakými kamarády?" ,,Vy je neznáte. Oni natáčí na youtube videa. Já se s nima potkala a přozvali mě k sobě abych s nimi jela." ,,Jako není to špatný nápad až na to že ty kamarády neznáme." ,,Ale oni jsou fakt v pohodě,nebojte se." ,,No nic neslibujeme,ještě to probereme." ,,Dobře." odešla jsem nahoru do svého pokoje. Převlékla jsem se do volných tepláků,bílého trička s krátkým rukávem a tmavě šedým velkým svetrem. Na nohy jsem si nazula válenky a lehla si do postele. Nemohla jsem se dočkat co mi teda rodiče řeknou. Furt jsem nad tím přemýšlela a tak na odreagování jsem si zapla film. Koukala jsem se na film Ten kdo stojí v koutě. Byl to jeden z mých nejoblíbenějších filmů vůbec. Když už hráli titulky šla jsem dolů. Z ledničky jsem si vytáhla mléko a nalila ho mezi domácí musli. Vytáhla si lžičku a chtěla jsem jít nahoru když na mě volala mamka ať dojdu k nim. Vešla jsem do obýváků kde leželi rodiče na gauči a koukali na notebooku na film. ,,Tak co? Pustíte mě?" vešla jsem do pokoje a hned se vyptávala. ,,My budeme stejně na cestách a tak můžeš tedy jet. Táta ti dá peníze na účet,kartu máš tak si tam zaplatíš hotel a letenky a ty věci no." ,,Děkuju jste zlatí." začala jsem skákat po obýváků. Když jsem se uklidnila oba rodiče jsem objala a běžela jsem tu novinu napsat Martinovi. Otevřela jsem chat s Martinem na Twitteru.

Já: Čau Marťo. Jedu s vááma!!!!!!

Martin: JOOOOOOOOO!!!!

Já: Jedeeeeem do HONG KONGUUUU!!!

Martin: Jedeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeem!!

Já: MOOOOC SE TĚŠÍM!!!

Martin: JÁÁÁ TÁÁÁKYY!!

Já: Bože to bude tak supeer!!

Martin: To budee!!

Dementní konverzace.Byla jsem tak ráda že můžu jet do Hong Kongu a ještě s někým jako je Martin,Kovy,Men-t a House. Připadala jsem si jako v ráji!

Dnes další díl! Tento díl bych chtěla věnovat @ClaraLittleCrane za neskutečnou podporu v komentářích!! Děkuji ti ale i všem ostatním. Miluju vás!

Vaše Christine