No.4

299 24 2
                                    

Někdo klepal na dveře a to mě vzbudilo. ,,Dále" řekla jsem ještě rozespale a dveře se otevřely. Stála v nich moje milovaná máma. ,,Jéé" bežela jsem s radostí k mámě.Pevně jsem ji objala. ,,Mám tě ráda mami" řekla jsem a koukla jsem jestli po mém objetí ještě vůbec žije. ,,Já taky,moc si nám chyběla." odpověděla s úsměvěm a konečně jsme se od sebe odtrhly. Takhle to u nás bylo vždy když rodiče dojeli ze služebky. ,,Jsme unavení,jdeme si lehnout.ty jdeš do školy ano?" řekla máma a na konec si zívla. ,,Jasně jděte si odpočinout.Já prchám do školy. Vrátím se až tak kolem paté,jdu ještě s Kate." řekla  jsem. Kate je moje nejlepší kamarádka. Její normální jméno je Kateřina ale já ji říkám Kate. ,,Tak zatím zlatíčko." řekl táta a šli do své ložnice. A já se šla dát do pořádku. Vyčistila jsem si zuby,učesala si vlasy a decentně jsem se namalovala. Oblékla jsem si své boyfriend skinny jeany, obyč.černé triko a na to podzimní bundu. Vzala jsem si batoh a utíkala do školy. Nastoupila jsem do autobusu a mezitím co jsem seděla v autobuse jsem si ještě dopravovala své líčení. Vystoupila jsem a šla rychle na tramvaj která mě doveze ke gymnáziu.

S Kate jsme šli po škole hned do Starbucks. Dala jsem si své oblibené latté a Kate normální hořkou kávu. Spolu  jsme si povídali a já furt uvažovala jestli ji mám říct o tom že jsem si psala z Martinem. Nakonec jsem uvážila že ji to ještě říkat nebudu,kdoví jestli z toho psaní vzroste i něco víc. Radši  ještě počkám.

Přijela jsem domů a hned jsem se šla podívat kde jsou rodiče. Seděli v obýváků na gauči a koukali na nějaký film. ,,Ahojte!" pozdravila jsem a začala se vyvlíkat. ,,Ahoj zlato" řekla máma. ,,V kuchyni na stole máš palačinky,jdi se najíst."poručila mi máma. ,,Děkuju." odpověděla jsem a šla se nadlábnout.

Koukala jsem se na Avengers jeden z mých oblíbených filmů když mi pípl mobil. Myslela jsem že píše Kate ale psal Martin.

Martin: Ahoj!

Já: Čau Martine! :)

Martin:Copak děláš? :)

Já: Koukám na Avengers.co ty? :)

Martin: Ležím. před chvíli jsem dorazil ze školy. :)

Já: Nj to je ten náš Martin! :D

Martin: :DD nechtěla by ses sejít? :)

Já: Proč ne? :) kdy?

Martin: Tak kdy máš čas. :)

Já: Zítra?

Martin : Zítra. Můžem se projít nebo máš nějaký plán? :)

Já : No to teda nemám. Klidně ráda se projdu.

Martin: Tak mě škola končí ve tři tak by to šlo kolem čtvrté ty?

Já: Taky mi končí ve tři. A nevadilo by kdybych zůstala v Praze s báglem.Nechce se mi jezdit tam a zpátky.?

Martin: Určitě já ho budu mít taky. :)

Já: Budu se těšit. :3

Martin: Já už se těším :D

Já: :DDDD

Začala jsem mít čím dál větší radost ale taky jsem začala přemýšlet nad tím že až mě uvidí asi se trochu zhorzí. Nejsem zrovna jedna z nejkrásnějších. ,,Co si vemu na sebe?" ptala jsem se sama sebe. Začala jsem prohrabovat skříň když mi opět pípl mobil na nové upozornění.

Jmenuju se Martin přidal nový tweet. psalo mi upozornění. Mobil jsem odemkla a koukla co to je za tweet.    >>Zítra mě čeká super den s člověkem jako jsem já! :D << Tím myslel mě? Bože on je tak roztomilý. To je pěkný od něj hezký že mě porovnává se sebou ale to mi nějak nevadí.



Dnes přichází nový díl. Pokud se díl líbil můžete mě podpořit pěkným komentářem ale samozřejmě i hlasem. Jste zlatíčka.

Vaše Christine








Twitter (Jmenuju se Martin)Kde žijí příběhy. Začni objevovat