Twitter (Jmenuju se Martin)

No.15

Seděli jsme s klukama v hotelu na snídani. Povídali jsme si a jedli jsme palačinky s ovocem a šlehačkou. Seděla jsem vedle Martina který mě držel kolem pasu. Bylo to přijemné i nepříjemné. Docela jsem se styděla. Ne před lidma kteří seděli vedle ale spíš jsem se sytděla před klukama. Přece jenom jsem je znala jen z videií a osobně se známe pár dnů. Z té druhé strany jsem se cítila jako v sedmém nebi. Bylo to romantické být teď už se svým klukem v Hong-Kongu. Sami. Teda s jeho kamarády ale bez dospělých,rodičů.

Dnes jsme měli na celý den program. Měli jsme jet do Las Vegas a Benátek. Falešné města. Nasedli jsme do auta a jako první jsme navštívili Las Vegas. Bylo to  něco ohromujícího. Samozřejmě že to nebylo jako doopravdy ale přesto to bylo tak uvěřitelné. Jako by se najednou uprostřed Číny zjevil Las Vegas. Jako druhé město byly Benátky. Další z ohromujících kousků Číny. Byl tam nákupák a tak jsme šli opět něco nakoupit nebo se aspoň kouknout.

Večeři jsme si dali ve městě a jeli do hotelu. Když jsme dorazili,chtěli jsme jěště něco podniknout a tak jsme zamířili lodí na druhý konec Hong-Kongu. Byl večer a všechno bylo osvětlené. Ztratila jsem slova. Kluci nátačeli do vlogů a já se klidila stranou. Nechtěla jsem se ukazovat ve videích. S Martinem už jsem o tom mluvila. Chtěl abych se ukázala ale já jsem z nějakého neznámého důvodu prostě nechtěla. Martin mě přemlouval ale já tvrdohlavý osel řekla ,,Ne!"

Pozdě večer jsem ležela v posteli,okoupaná a mluvila jsem s rodiči přes Skype. O mém vztahu s Martinem jsem pomlčela.

Další den jsme jeli do nějakého chrámu. Byl pěkný. Určitě byl čínský. Celkově jsme si náš výlet všichni moc užívali. Na tohle budu a chci vzpomínat ještě moc dlouho. Když jsme dojeli šli jsme si do obchodu koupit něco na jídlo.

Kluci chtěli jít natáčet a já chtěla jít nakupovat. Sama. Kluci mě ale přemlouvali abych se zapojila. Chtěli natáčet Kdo z nás.. Nechtělo se mi do toho ale nakonec mě přemluvili. Převlékla jsem se do volných riflí které byli u kotníků upnuté,bílého tričko s V výstřihem a nasadila si klobouk. Upravila jsem si trochu líčení a na krk jsem si dala náhrdélník.

Začali jsme natáčet a byla velká sranda. Líbilo se mi že jsem zjistila že kluci jsou stejně retardovaní jak ve videích tak normálně. Že se nepřetvařují.

Ahooj!! Před nějakým měsícem jsem děkovala za 500 přečtení. Teď Vám děkuju za 1K!!! Strašně mooc děkuju všem co si můj příběh čtou nebo četli. Jste opravdu neuvěřitelní. Čím víc nás tu je tím víc mě to kope k tomu abych častěji psala. Vím že díly nevycházejí pravidelně a ani moc často. Už v poděkování za 500 jsem psala že musím psát častěji ale celkově je to náročné. Škola,kamarádi,koníčky a spoustu dalších věcí mi zabere hodně času a pak mi nezbývá čas si sednout k notebooku a psát. Moc ráda píšu tenhle příběh a proto to píšu vždycky když mám dobrou náladu aby byli díly pořádné i když se mi to někdy nepovede. Vím. Nejsem žádná suprovní spisovatelka ale opravdu se snažím. Moc bych chtěla díly vydávat pravidelně ale u mně to nehrozí. Já nejsem zvyklá na pravidelnost a takovéhle věci takže by to moc dlouho nefungovalo. Ale posnažím se aby díly vycházeli co nejčastěji. Doufám že to pochopíte a budete mě dál podporovat. Mám vás moc ráda. Všem Velkéé DÍKY! A omlouvám se za chyby!

Vaše Christine