Twitter (Jmenuju se Martin)

No.6

Dnes už byla sobota a tak jsem si přispala. Moji rodiče brzo ráno odjeli opět pryč a já zůstala sama doma a tak mě napadlo že bych mohla pozvat Martina.

Já: Ahojky. Nechceš ke mě dneska přijet?

Martin: Hoj. Přijedu. A kde to teda přesně je?
 Napsala jsem mu adresu.

Já: Tak kolem třetí? :)

Martin: Budu tam. :)

Já: Budu čekat  na zastávce. :)

Martin: To budeš moc hodná. :D

Já: Já jsem hodná i tak nebo snad ne? :D

Martin : No nwm no. :D

Já: Jestli se ti to nelíbí nemusíš jezdit! :D

Martin: Na to mě mám až moc rád. Přirůstaš mi k srdci. :D

Já: Ty mě taky. :)

Začala jsem všude uklízet protože jsem měla v pokoji jak po výbuchu. Všude rozházené oblečení,věci ze školy,špinavé skleničky od pití a nějaký ten talíř od jídla. Kdyby tu teď přišel myslím že bych ho neměla ani kam posadit. Začala jsem si ze začátku skládat věci do skříně a pak vše ostatní. Při celém uklidu jsem si zpívala a tančila. To mělo výhodu být sama doma. Mohla jsem si pozvat koho jsem chtěla a mohla jsem křičet na celý dům.

Když jsem koukla na hodiny bylo 14:30. Za chvilku má přijet Martin. Chtěla jsem zajít ještě do obchodu něco nakoupit,protože v ledničce nic moc nebylo. Rychle jsem na sebe navlékla sportovní tepláky,tričko a volnou šedou mikinu Nike s kapucí. Obula jsem si pláťenky,do tašky jsem si hodila peněženku,klíče a mobil. Naposledy jsem se koukla do zrcadla. Měla jsem hrozné vlasy a tak jsem si kapuci přehodila přes hlavu,zamkla jsem dům a běžela rychle do obchodu. Vešla jsem do blízké sámošky a hledala něco dobrého. Do košíku jsem hodila Milku,Kofču,chipsy,popcorn a ještě nějaké blbosti. Zaplatila jsem a vše jsem rychle naházela do tašky. A teď pro změnu jsem běžela na zastávku. Koukla jsem na mobil kolik je hodin--14:55. Přidala jsem na tempu běhu. Za chvilku jsem doběhla celá uřícená na zastávku kde už stál Martin. ,,Už jsem ti chtěl napsat.Proč si tam uřícená? Tě někdo naháněl nebo co?" začal se Martin vyptávat. ,,Nestíhám." ,,Holky." začal se smát Martin a já se k němu přidala. ,,Ahoj" konečně jsem ho pozdravila a přistoupila jsem k němu blíž. ,,Ahoj" mé pozdravení mi opětoval a objal mě. Byla jsem docela zaskočená ale nějak mi to nevadilo. ,,Mám tě ráda Martine." vyletělo mi z pusy při cestě ke mně. ,,Teď si mě zaskočila. Ale já tebe taky." řekl a nakláněl se ke mně asi mi chtěl dát pusu ale já mu svůj prst přiložila na jeho rty a zasyčela: ,,Jsme Jen kamarádi." ,,Jen kamarádi." procedil mezi zuby a odtáhl se ode mě.

Dovedla jsem ho k domu. ,,Tady bydlím já." řekla jsem a rukama jsem ukazála na náš dům. ,,To bylo jak z telenovely." začal se smát Martin. ,,Ale je pěknej." dodal. ,,Pojď dál." vytáhla jsem klíče a odemykala dveře.Zavedla jsem ho do svého pokoje. ,,Pěknýý.." zamumlal Martin.

Můj pokoj byl v pokroví a tak byl malinký ale mě přišel moc útulný. Byl bílý. *Z pohledu když si stoupnu do dveří. *Naproti bylo menší okno na kterém jsem měla celý rok světýlka. Na parapetě jsem měla velký dřevený nápis Home a potom nějakou malou koláž s Kate. Můj pokoj byl do řekla bych trojúhelníku.Boční stěny byly totiž ,,nakloněné". Po levé straně jsem měla postel. Povlečení bylo bílé. Měla jsem tam pár zlavců s nápisem Never stop dreaming.Povlečení bylo přikryté chlupatou dekou. Na posteli byl zapnutý můj noťas Apple. Vedle postele jsem měla malý noční stolek se třemi šuplíkami. Na nočním stolku jsem měla nějaké fotky a sklenici vody. Na celé pravé straně jsem měla stojan na oblečení. Podlaha byla kryta dřevěnými parketami a uprostřed bílý chlupatý kulatý kobereček.

,,Máš to tady moc utulné." dodal Martin. ,,Děkuju. Chvilku počkej jdu udělat popcorn.Dáš si?" zamávala jsem před ním popcornem. ,,Jasně dám si." odpověděl a sednul si na postel. ,,Tak čekej hned jsem zpět." utíkala jsem po schodech do kuchyně. Vrátila jsem se zpět s dvoumi skleničkami,miskou popcornu a vzala jsem ještě misku na ty chipsy. Dáš kolu nebo perlivou vodu. Vodu jsem v pokoji měla pořád. ,,Dám si kolu." řekl s úsměvěm a podal mi jednu ze skleniček co jsem donesla. Nalila jsem mu kolu a sobě perlivou vodu. ,,Co budem dělat?" zeptala jsem se a lokla jsem si. ,,Můžem kouknout na film." ,,Dobrý nápad,Manino." provokovala jsem Martina. ,,Neříkej mi tak!" řekl naštvaně a začal mě lechtat. ,,Dobře..dobře..dobře.." koktala jsem se smíchem. ,,Prosíím..Martine no tak!" křičela jsem. ,,Končím." zvednul ruce a začal se smát semnou. ,,Už mě tak nemuč!" prosila jsem ho. ,,To jsi ještě rozmyslím." začal se znovu smát.

Zapnuli jsme si Pelíšky které jsme oba dva už hodně krát viděli ale nikdy mě neomrzí. S Martinem jsme koukali,smáli jsme se a  jedli popcorn. Moc se mi to líbilo a Martin mi opravdu čím dál víc začínal přirůstat k srdci. Večer jsem ho odprovodila,rozloučili jsme se a odjel..

Tak dnes ještě jeden dílek! :) Budu ráda když mě podpoříte pěkným komentíkem ale samozřejmě hlasem. Mám vás Ráda.

Vaše Christine