No.11

227 20 2
                                        


Nastal ten den!! V sedm mi zazvonil budík a  já vyskočila z postele! ,,Joo!" začala jsem skákat po posteli.. Nastal ten den D! Moc jsem se těšila! Šla jsem se dolů nasnídat. Po snídani jsem poskakovala do pokoje abych se dala do pořádku. Vzala jsem si kosmetickou taštičku a šla se do koupelny zkulturnit abych vypadala před klukama jako člověk. Vlasy jsem měla umyté a tak jsem si je jen přežehlila. Nanesla jsem na sebe trochu make-upu,pokračovala jsem korektorem,tvářenkou a dokončila jsem to řasenkou. Moje líčení se mi moc líbilo. Byla jsem překvapená že se mi to tak povedlo. Taky jsem u toho strávila hodinu. Na sebe jsem hodila vzorované legíny,volné černé tričko se zlatými detaily a bíly svetr s většimi očky. Do kabelky jsem hodila ještě nějaké dobroty na papání a už jsem měla akorát vyjít. Obula jsem si nové bílé converse a šla jsem do auta. Rodiče mě dovezli do Prahy k metru kde jsme se měli s Martinem sejít. Taťka mi pomohl vytáhnout kufr a s rodiči jsem rozloučila. Vešla jsem do metra které bylo propojené s nákupákem a hned jsem uviděla Martina. ,,Ahoj!" rozběhla jsem se k němu a objala ho. ,,Čáu!" opětoval mi objetí Martin. ,,Jedém do Hong Kongu!" začala jsem s radostí. ,,Jo jedem." řekl Martin. Nastoupili jsme s kuframa do metra a jeli na nejbližší zastávku u letiště. Bylo to docela daleko a tak jsme ten zbytek dojeli k letišti tramvají. Už jsem viděla jak tam stojí kluci a točí videa. Jak nás uviděli hned to típli. ,,Ahoj" začal Martin a všichni zpětně pozdravili. ,,Čaute." řekla jsem se stydlivostí. ,,Tohle je Christine a jede s náma." začal mě představovat Martin. ,,Ano to jsem já!" řekla jsem s radostí. ,,Znáš nás?" zeptal se House. ,,Kdo vás nezná? Jasně že vím s kým jedu do Hong Kongu!" řekla jsem a začala se smát. ,,No to teda nevíš. Jedeš totiž s těma třema retardama kromě mě!" řekl Kovy. ,,Všimla jsem si." odpověděla jsem a všichni jsme se začali smát.

Seděli jsme v letadle a já poslouchala písničky. Bylo krásné vidět ty mraky a vznášet se ve vzduchu bez starostí.

(...)

,,My jsme tady!" rozhlížela jsem se po městě. ,,Krása." komentovali semnou kluci." Šli jsme hledat náš hotel.. Vstoupili jsme do vysokého hotelu. ,,Bože." nemohla jsem uvěřit kde jsem. Vevnitř byla obrovská místnost s recepcí kde seděla přijemná starší paní, béžová sedačka s dvěmi křesly a mnoho lidí. Chvilku jsme čekali až nám dají klíče od pokojů. Výtahem jsme se dostali do 13.patra. Měla jsem pokoj naproti Martinovi a Kovymu. Vešla jsem do chodby kde bylo velké zrcadlo a dveře které vedly do koupelny. V koupelně byl sprchový kout,umyvadlo se zrcadlem a wc. Vstoupila jsem do hlavní části pokoje. Velká manželská postel na ni plno zlavců naproti komoda s televizí a menší skříň. Vše bylo tak dokonalé,překrásné.

Oblékla jsem si černé silonky,černé kraťasy,bílé tričko a kolem pasu jsem si uvazála modro-černou kostkovanou košili. Na nohy jsem si nazula bílé converse a mohla jsem vyrazit. S klukama jsme se domluvili,že se sejdeme dole u recepce v šest. Bylo za 5minut šest a tak jsem si ještě rychle upravovala líčení. Vzala jsem klíč,mobil a nějaké drobnosti do kapes a vyšla jsem si k recepci.

Šli jsme se projít městem a taky se samozřejmě najíst. Zasedli jsme v menší útulné restauraci a objednali si sushui které bylo nejlepší co jsem měla. Hong Kong byl opravdu krásný. Mrakodrapy,provoz na silnici,hluk a svíticí světla kolem mě nadnášela.

Přišli jsme docela pozdě ale ještě jsem zavolala přes skype rodičům a ulehla jsem do postele. Zavřela jsem oči a propadla do snů.


Ahoj! Tak po delší době další díl! Můžete mě podpořit hlasem a komentem.. Děkuji vám.. Chtěli by jste aby byli Martin a Christine spolu??

Vaše Christine



Twitter (Jmenuju se Martin)Kde žijí příběhy. Začni objevovat