Dramione's Problems- First Year

7. Důvod

Hned den po zničení Kruvalské lodi se mi začalo říkat ledovec, jelikož jsou teď dost vážné spekulace o tom, kdo vlastně potopil Titanic. Dokonce jsem slyšela, že Draco psal na nějakou mudlovskou univerzitu a poprosil je, aby místo, kde Titanic ztroskotal pojmenovali Grangerová plošina. Zjevně jemu požadavku vyhoví.

Ovšem to nebyl jediný dopad Dracovi obrovské šikovnosti. Když Krum velice nenápadně sváděl Fleur a ta mu řekla odpluj, všichni ve Velké síni málem zemřeli smíchy při vzpomínce na Kruma pádlujícího na kousku desky co zbyla po jejich lodi.

A třetí výhodou je, že ted už má Kruval skutečnou ponorku. Jen se dost spekuluje o tom zda se ještě někdy vynoří.

Ráda bych řekla, že si na Draca už brousím vidličku, ovšem tohle prohlášení by mohlo opět rozesmát všechny v Bradavicích. A vlastně celkově vzato jsem teď neměla moc příležitostí, jelikož Draco stále musel chodit k Moodymu a od toho dne měl na své lavici botičku, aby snad nemohl odjet.

Sedla jsem si do lavice a vytáhla si mé zápisky. Znechuceně jsem se podívala na smějícího se Draca. Obvykle nasedl do rakety a odletěl na druhou stranu vesmíru, když jsme se měli potkat, ovšem hodina lektvarů byla výjimkou. Jenom zde se cítil bezpečně, jelikož Snape mě držel v šachu. Byla by čirá sebevražda se pokoušet něco udělat Snapovi pod nosem a to ho má na rozdíl od Voldemorta dost velký. A tak jsem zůstala znudeně sedět a čekala na příchod Snapea.

„Slečno Grangerová?" křikl Snape a já přikývla. V ruce držel hromadu zápisků, zjevně si dopředu připravil za co vše strhne Nebelvíru body. Sedl si za stůl a pomocí kouzla rozdal každému svůj vlastní kotlík.

„Ano, pane profesore?" odvětila jsem a čekala až se přestane zákeřně smát a řekne svou tajnou tužbu.

„Rozdejte prosím každému učebnici, pouze tu s červenou vazbou. Tu se zelenou ne, pochopila jste mě?" křikl na mě a já vstala. Ladně jsem došla ke skříni a začala rozdávat učebnice.

„Dnes si zkusíme nikterak náročný lektvar, jelikož jsou tu i studenti z Nebelvíru," začal s výkladem Snape a všichni Zmijozelští mu začali přitakat. „Konkrétněji se jedná o lektvar, který vás promění v to, co se doopravdy skrývá ve vaší duši," se zaujetím si prohlédl třídu, která rázem zmlkla. „Zajímavé, že ano,"

Už jsem skoro všechny učebnice rozdala a zbývala pouze lavice, kde seděl Draco. A jelikož si Draco kolem sebe nalepil pásku s nápisem, nevstupujte soukromý pozemek, kterou zjevně ukradl nějakému mudlovi, podala jsem Crebovi dvě učebnice, jednu i pro Draca. Došla jsem zpět ke skříni, když se už všichni pustili do lektvaru. Chtěla jsem skříň zavřít, když jsem zahlédla jednu učebnici s čeveným okrajem. zjevně jsem musela vzít jednu zelenou!

Raději jsem nic neřekla a doufala, že ta učebnice byla prostě navíc. Sedla jsem si do lavice a nalistovala příslušnou stranu. Ráda bych řekla, že jsem alespoň základ zvládla, ovšem každý muj pokus dopadl katastrofou.

„Budeme končit," prohlásil Snape a přišel ke každému, aby se podíval na jeho letvar.

„Slečno, Grangerová, můžete mi prosím sdělit co má tohle znamenat?" zeptal se s úšklebkem a já zaťala zuby. Snape přešel k Dracovi a nabral si sklenici Dracova lektvaru. "Ukážu vám jak měl lektvar vypadat," napil se lektvarů a já se zadívala na tu trochu co zůstala na dně sklenice. Byla oranžová, ovšem lektvar Odhal svou pravou tvář, měl být lososový. Podívala jsem se k Dracovi a vše mi bylo jasné. Ta učebnice nebyla navíc, jelikož ta Dracova rozhodně neměla červený okraj.

„Dívejte se jak lektvar účinkuje," přikázal všem Snape a všichni studenti vyvalili oči na profesora, kterému začali růst oslí uši, vlasy se mu zapletly do dvou obrovských rohů a tam kde mu končil hábit začal rašit obří ocas připomínající veverku zmutovanou s bobrem.

„Ano, to se díváte, ale můžu vás ujistit, že vám bude ještě hodně dlouho trvat, aby jste byli v hloubi duše stejně krásní jako já," pronesl Snape a jeho ocas začal fungovat jako smeták, který za ním zametal, takže připomínal takové to mudlovské auto co čistí cesty.

„Jak přibližně dlouho to bude trvat?" zeptal se Sheamus a pozoroval oslí uši Snapea.

„Obávám se, že takové krásy za svůj život nedosáhnete, ovšem berte si z toho příklad. Na povrch jsem jen přísný profesor Snape, ovšem v hloupy duše jsem-„

„Zmutovaný osel," vydechl Sheamus téměř neslyšně a díval se na profesora odcházejícího z učebny.

„Děkuji vám pane Malfoy za perfektní ukázku lektvaru, dlouho jsem chtěl ukázat studentům co ve mně je, ale teď mě omluvte, musím jít za panem ředitlem," dořekl Snape a vydal se ven z učebny. Poslední co jsme slyšeli byl zvuk padajících brnění, které zjevně zhodil ocas Snapea. Následovalo ticho. Až do chvíle, kdy Snape vkročil do kanceláře Brumbála.

ozvalo se zapištění a křik.

"Nebojte pane ředitele, jen jsem použil lektvar Odhal svou pravou tvář,"

"Proboha! A já si myslel, že jsem se srazil s oslem. Ovšem nebylo mi zcela jasné, proč vám ze zadku trčí ten smeták," zařval Brumbál a Draco omdlel.

slovo autora:

Tak a ted konečně znáte pravou povahu Snapea. Jako bobr je mnohem zajimavější:3 zahlédla jsem parodii na Harryho a musím vyjádřit vděčnost mému svědomí, jelikož jsem hrdá, že vynechávám sprosté výrazy a aspon v tomhle vynikám:3