22. Důvod

6.7K 659 112
                                    

,,Hermiono, kdyby tvůj syn vypadal jako by se srazil s krakenem, co bys dělala ty?" protáhl jsem k Hermioně, jelikož ta stále mlela něco o tom, že jsme zabili Skrka.

,,Brumbál nám neuvěří, že Skrk junior vypadal jako chobotnice!" křikla vyděšeně Hermiona a já klidně pokračoval do Brumbálovy pracovny.

,,Tak řekneme, že jsi jako bazilišek, Hermiono, stačí se na tebe podívat a člověk už to nerozdýchá," jo, tak tenhle byl dost dobrý. Jsem na sebe maximálně pyšný.

„Mohl bys už konečně začít uvažovat o tom, co uděláme? Ty jsi syn smrtijeda, měl bys vědět, co dělat, když někoho omylem zamorduješ," pronesla ke mně Hermiona a já usoudil, že nemá žádné zkušenosti s vraždou ani smrtijedy.

„Jestli ti to nedošlo, smrtijedi nejsou jako psi, nezahrabají si mrtvoly," řekl jsem jí příkře a ona se začala třást ještě víc. Ovšem tentokrát to nebylo strachem, ale zlostí. Už jsme byli u chrliče a ten se před námi náhle otevřel.

„Co teda řekneme Brumbálovi?" zašeptala a já se hrdě narovnal. Jsem přece Malfoy, my se nebojíme ničeho. Vešli jsme do pracovny a já zahlédl Brumbála.

„Já se o to postarám," vydechl jsem k Hermioně a Brumbál se k nám otočil.

„Obávám se, že není nutné, abych vám vysvětloval, proč jsem vás sem zavolal," začal klidně Brumbál, ovšem držel se ode mě dál. Asi stále nezapomněl na tu knihu.

„Pane řediteli, Draco vám to vysvětlí," vydala ze sebe Hermiona a já se spokojeně usmíval do chvíle, kdy jsem zjistil, že právě já se jmenuju Draco a zjevně bych měl něco vysvětlit.

Začal jsme si připravovat obhajovací proslov, když se na mě Brumbál přísně podíval a mě náhle opustila všechna moje statečnost.

„To byla Grangerová! Prostě vylezla ze křoví a pana Skrka kleplo, protože si ji spletl s nějakým divokým zvířetem! Viděl jsem, jak ho Hermiona dorazila větvičkou a chtěla ho napíchnout na parátko jako špíz! Dokonce u sebe měla i koření na steaky!" vychrlil jsem a Brumbál se tvářil, jako by zrovna tohle nečekal. Hermiona měla pusu otevřenou natolik, že jí málem vypadla protéza a já pochopil, že asi tohle jako postarat se o něco, nebrala.

„Ovšem," přitakal pouze Brumbál a sundal si kabát, když jsem zahlédl tetování! Byl to větší šok, než když si Goyle vyměnil ponožky! Brumbál má tetování?

„Pane profesore, vy máte tetování?" zeptala se ho taktně Hermiona a Brumbál hrdě přikývl.

„Je to název mé oblíbené hudební skupiny," řekl Brumbál rádoby nezaujatě a já zkoušel přečíst onen název.

„Myslíte Divoká koštata nebo Rachotící hrnec?" začala hádat Hermiona a já zavrtěl hlavou.

„To bude Lady Gaga," vydechl jsem a Grangerová si začala trénovat kletbu, která se nepromíjí.

„Je to One Direction," slyšel jsem ránu, když Hermiona dostala infarkt a sesunula se k zemi. Taktně jsem do ní strkl nohou jako do zdechlé kočky u dálnice, aby se probrala.

„Máte výborný hudební sluch, pane řediteli," začala mu podlézat Grangerová a Brumbál si ještě více odhrnul hábit. A v tom nám odhalil své tetování v celé kráse. Avšak nebylo to 1D, nýbrž D1, což je dálnice. A tu podle mých informací neposlouchají ani mudlové.

„Jsou skvělí," vysvětloval zasněně Brumbál a já si dál prohlížel tetování.

„Nedělal vám to tetování stejný člověk, který tetoval Pottera? Víte, on Potter chtěl mít na čele postavičku, ale ten člověk byl tak umělecky založený, že mu tam nakreslil klikyhák, který měl původně představovat ženské tvary a teď vypadá jako blesk, no a vy tam máte nápis-" když v tom mě Hermiona zarazila.

„Bud ticho, Draco! Třeba nás Brumbál nechá jít!" zašeptala Hermiona a já se na ní vražedně podíval.

„Vždyt on má na zádech vytetované D1, za padesát metrů odbočte! To není žádná skupina!" vyjekl jsem tiše a Brumbál se otočil. Zjevně nás slyšel. Hermiona polkla a já opět přemýšlel.

„To řekla Grangerová! Já proti D1 nic nemám! Ani proti zatáčkám, to Grangerová vždycky nadává, že nebude platit za dálnice, ale já mám dálniční známku, pane řediteli, 1500 Kč mě stála! Dokonce jezdím slušně, ale Grangerová ne, ona vždycky jede jako blázen, před policajtama vždycky dupne na plyn a jakmile ji nevidí, tak brzdí" vychrlil jsem rychle a Brumbál si povytáhl brýle, „teda někdy to dělá naopak, před policajtama brzdí a pak jede rychle. To je logičtější"

„Můžete jít, pane Malfoyi," řekl přísně Brumbál a já z ředitelny vystřelil rychleji než Voldemort, když vidí Pottera.

Zavřel jsem za sebou hrdě dveře a nadechl se. Skvěle jsem to vyřešil, to musí uznat i Hermiona. Počkat, já na ní zapomněl!

•••

A doufám, že vy jste nezapomněli na další důvod!:3 Pokud nemáte nic proti D1 račte komentovat a pokud ano, neříkejte to Brumbalovi.

Nazávěr se omlouvám řediteli, jak jsem ho zneuctila ^^ jinak ho chován v hluboké úctě ^^

S D1 ale i bez vaše Cathy!♥

Dramione's Problems- First YearKde žijí příběhy. Začni objevovat