Dramione's Problems- First Year

30. Důvod- konec

„Kde to jsme?" vydechl Potter, který ležel jako přejetá žába na zemi a já se rychle postavil.

„Jsem snad Google, abych to věděl? Zeptej se naší slečny Wikihermipedie, která je jako navigace! Naplánuje výlet, vede vás cestou, o které nic neví a nakonec vas dovede na-" zastavil jsem se a díval se kolem sebe, „no to nene. Hermiono děláš si srandu! Tohle je horší než když zadáš do navigace instituce a ono tě to dovede na místo, kde je dovolená veřejná prostituce!"

„Jsme na hřbitově!"vykřikl Harry a já praštil hlavou do stromu. A to má být prej inteligentní.

,,No ne, Pottere, ty jsi tak vnímavý!" vykřikl jsem a slyšel za námi vzdálené kroky, ,,nebýt tebe už bych si myslel, že jsme u Grangerové doma, asi nějak takhle si představuju její obývák, mají to tu vzkutku útulné." Dořekl jsem a naštvaně si sedl na nejbližší hrob. „Páni, přesně takhle si představuju jejich pohovku! Z kama ji máte Hermiono? Z Ikey? Nebo z doby kamenné? A hele místo polštářků tu máme kostru zdarma! Vskutku nádherné!"

,,Já už tu někdy byl," vydechl Potter a rozhlížel se kolem. Zjevně mě okatě ignoroval a to se mi ani trochu nelíbilo.

„Kdy Harry? Někdy s Brumbálem?" vykřikla Hermiona a já si odfrkl.

„S tou tvou mudlovskou rodinou?" přidal se Cedrik a já se zašklebil.

„S Grangerovou v rakvi?" přidal jsem se a Hermiona mě spražila ledovým pohledem.

„Ne, ve snu, zdálo se mi o tom," řekl Potter a já si znechuceně odfrkl.

„Bavíš se s Grangerovou, je normální, že se ti zdá o hřbitově" řekl jsem až nepřirozené klidně, vzhledem k tomu, že jsem právě seděl na hřbitově, a rozhlížel se kolem, „vůbec bych se nedivil, kdyby tohle kolem byli její exboyfriendi, jestli mi rozumíš a ááá dostal jsem nápad! Tohle je boží znamení!" vykřikl jsem a popadl nejbližší klacík. Konečně mi došlo, co mám dělat, proč se tohle všechno stalo!

,,Co to děláš?" zeptal se Cedrik a já klacík zapíchl do země. Bylo mi jedno, že vypadám jako blázen.

,,Hermiono hezky si tady lehni a já tě tu zabrabu, nebude to dlouho trvat, však víš jak je to známé pořekadlo, kdo jinému jámu kopá, měl by ho i zahrabat," vyhrkl jsem a ignoroval, že se Grangerová ani nepohla. Třeba ji musím na něco nalákat.

,,Co ten chlapec dělá?" sykl nepřirozeně vysoký hlas a já ztuhl. Tak tohle nebylo dobré.

„Buď Potter mutuje, nebo tu nejsme sami," řekl jsem a nechal klacík zapíchlý v zemi. Pomalu jsem se otočil a zahlédl malého muže., „ No super! Vážně skvělé! Další, co si sem přišel na piknik! Naprosto skvělé, takže já Grangerovou zase nezahrabu." Zaječel jsem zklamaně a odhodil klacík kousek od sebe, kde trefil Cedrika, za což se mu dodatečně omlouvám.

,,Zabij nepotřebné, Červíčku" sykl hlas v peřinkách, Potter se sesunul k zemi a řval při tom bolestí a já nic nechápal.

„Panebože Potterovi praskla plodová voda! Co budeme dělat?!" zařval jsem, znáte to, chtěl jsem uvolnit atmosruku, když se objevila zelená záře a Cedrik s mým klacíkem zapíchlým v zadní části těla spadl na zem.

,,Ty pitomče!" vyjekl jsem a vyskočil, ,,stála tady! Tady! Hele dívej se, nalepil jsem ti na ní terč! Ty nejsi Červíček, ty jsi housenka! Hloupá zakuklená housenka! Doprčic, to jsi nemohl sejmout jí?" řekl jsem, ukazoval na Grangerovou a rozbrečel se. Už chápu, proč jsem se nikdy nebavil s Potterem a jeho bandou. Vlastně je super být vedlejší postavou, protože tohle je šílené!

,,Začni rituál," sykl hlas a malý muž přešel k velkému kotli, pod kterým plál oheň, hodil dovnitř dítě zabalené v kusu hadru a já vyjekl.