One will be better (Czech story)

Part 6

Odvedl mě až do jeho pokoje. Položil mě opatrně zpět na nohy. Neměla jsem náladu na nic. Určitě bude chtít, abych mu to vysvětlila. Teď je ze mě bezdomovec...nemyslela jsem, že to matka vážně udělá a že tam příjde Justin...počkat...zamyslela jsem se...proč tam vůbec přišel?

Nechápavě jsem nakrčila čelo. "Justine?"

"Hm?" broukl a dál se přehraboval ve skříni. Nevím co tam dělal.

"P-proč si vůbec k nám přišel? Určitě si nešel jen okolo." ironicky sem pronesla.

Justin jakoby se sekl a nehýbal se. Po chvíli se otočil. "Já ani sám nevím, jak sem se tam ocitl." pokrčil rameny.

"No...kouzelník určitě nejsi..." ušklíbla jsem se. "Takže, to musíš vědět."

Zhluboka se nadechl a zavřel oči. "Kurva, prostě nevím, chápeš?" podíval se na mě. "Neřeš to." odfrkl. "Tu máš nějaké oblečení." hodil mi to na postel. "Koupelna víš, kde je." otočil se a vyšel ven z pokoje.

Co mu zas hráblo? Před chvíli byl tak starostlivý...sakra...musím mu poděkovat...ať už dělal u nás cokoliv, zachránil mě, nejspíš teď bych byla někde pod mostem. Ale...jak dlouho tu budu moct zůstat?

Po vydatné koupeli jsem se oblékla zase do Justinových tepláku a trička. Chudák...zachvíli s takovou nebude mít nic na sebe. Musím zítra zajít domů pro své věci. Snad matka bude v práci.

Zakručelo mi v břichu. Sakra...

Vyšla jsem z pokoje a dala se dolů po schodech, snad tam někde bude Justin. Slyšela jsem hlasy, nejspíš z obyváku. Došla jsem tam a seděli všichni tři na sedačce a koukali na telku.

Chris se na mě divně podíval. Snad mi už dá pokoj...pomyslila jsem si.

"Jé Ahoj Jess." pozdravil mě mile Ryan.

"Ahoj." špitla jsem.

"Potřebuješ ještě něco?" zeptal se divně Justin. Proč se tak chová?..

"No...Já, ehm..." neuměla jsem se vykoktat a všichni tři mě sledovali. To je tak trapná situace. A v tom největším tichu mi zakručelo v žaludku. Doprdele!

Ryan se začal smát. "Máš hlad viď? Pojď něco s tím uděláme." zvedl se a mířila jsem za ním. Došli jsme do kuchyně a otevřel ledničku.

"Řekl Vám Justin proč tu jsem?" zeptala jsem se opatrně.

Otočil se na mě. "Ne, jen, že tu pár dní budeš." usmál se.

Pár dní... ale kam půjdu potom? Asi si budu muset najít brigádu a...sakra, podnájem mi nikdo nedá, když mi není 18. Achjo jsem v koncích... Vzdychla jsem.

"Máme tu ještě pizzu dáš si?" podstrčil přede mě talíř.

"Jo díky." vzala jsem si ho a odešel.

Cítím se tu tak divně, nechtěná, ale nemám na výběr. Sedla jsem si na barovou stoličku a pomalu jedla pizzu. Z obyváku se ozýval hlasitý smích...taky bych se jednou tak chtěla bavit s přáteli. Dojedla jsem, dala talíř do myčky a šla nahoru do pokoje. Vlastně...kde budu spát? Vždyť to je od Justina pokoj.

Sice mi neřekl, abych se tu chovala jako doma, ale vydala jsem se na průzkum. Vím, jen bohužel, kde je Chrisův pokoj. Vlezla jsem do dveří hned vedle Justinova pokoje a byl to podobný pokoj. Jelikož tam byly pohozené věci na posteli, předpokládám, že to bude od Ryana. Zavřela jsem a vlezla do dveří naproti. Byla to posilovna. Páániiii... Mají tu snad všechny posilovací stroje. Možná by mi Justin dovolil si tu zítra zacvičit. Vybít si zlost a smutek...