Part 9

671 45 10
                                    

Z POHLEDU JESSICI

Vzbudila jsem se na ostré sluneční světlo, které prosvítalo do pokoje. Bylo 11 hodin. Páni...to jsem zas tak dlouho spala? A zítra zas škola. Achjo.

Justin už vedle mě neležel. To se dalo čekat. Ten vždy uteče jak nejrychleji může.

Dneska aspoň můžu v klidu popřemýšlet co mi řekl otec. Pořád nemůžu uvěřit, že mi volal.

Udělala jsem ranní hygienu a převlékla se do něčeho čistého.

Vylezla jsem z pokoje a všimla jsem si, že někdo vylézá z pokoje od Justina. Stála jsem tam a čekala. Byla to zas Syndy. Všimla jsi mě a hnusně se na mě podívala. Rychle jsem se otočila a chtěla jsem dělat jakože nic.

"Hej ty!" její hlas mě zastavil. Zastavila jsem se a nejistě se otočila. Nahlas jsem polkla.

"Co je?" řekla jsem naštvaně. Nechápu proč semnou vůbec mluví.

Přiblížila se až ke mě a stáli jsme v tváři tvář.

Dala si ruce v bok. "Co jsi zač? Proč tu jsi?" zasypávala mě otázkama.

"Do toho ti nic není." jednoduše jsem jí odbila. Nemusím nikomu vysvětlovat proč tu jsem.

"Máš něco s Justinem? On je můj!" vztyčila výhružně na mě ukazováček.

Začala jsem se nahlas smát. Zmateně se na mě dívala.

"J-já ti ho neberu." snažila jsem se vykoktat přes ten smích. "Jen mi dost pomohl."

"Fajn...tak odsud už můžeš vypadnout ne?" překřížila si ruce na prsou a podupávala si nohou.

"Půjdu až mi to Justin řekne." odfrkla jsem. Chtěla jsem už od ní vypadnout, ale její ruka mě zastavila.

"Říkám ti to já...jdi pryč." mluvila skrz zuby.

Už jsem chtěla něco říct, když se otevřeli dveře od pokoje a tam stál Justin. Mimochodem jen v boxerkách.

Nechápavě se podíval na nás dvě. Syndy mě pořád držela za ruku.

"Co se to tu doprdele děje?" vyprskl.

"Ach zlato..." nahodila andělský výraz a přešla k němu. "Chci aby odsud odešla, chceš to taky, že jo?" obejmula ho a dala si ruce kolem jeho krku. Justin stál a ruce měl podél těla spuštěné.

"Proč by měla odsud odejít?" zeptal se nechápavě a odsunul jí od sebe.

"Nechci, aby tu byla." pokrčila rameny a zlostně se na mě dívala. Já jsem je jen pozorovala a nic raději neříkala.

"Mě ale nezajímá co ty chceš." odbil jí.

"Cože?" vykulila na něho oči. "Chci aby ta kráva vypadla!" zařvala.

No toto? Ona mi nadávat nebude. "Jediná kráva si tu možná tak ty." zabrblala jsem si pod nosem.

"Cos to řekla?" vyštěkla. Chtěla už jít na mě, ale Justin jí zastavil.

"Syndy uklidni se...nebo odejdi." řekl klidným hlasem.

Má pravdu...nemám tu už co dělat. Asi se vrátím zpět domů, nebo prostě si něco najdu někde. Nebudu jím kazit vztah...sexuální.

"To je v pořádku Justine...já půjdu." zastrčila jsem si vlasy za ucho, mile se usmála a vklouzla do pokoje.

Slyša jsem, že se ti dva o něčem hádají. Raději jsem je neposlouchala. Sedla jsem si na postel, v ruce držela mobil a přemýšlela jestli zavolat tátovi nebo ne.

One will be better (Czech story)Kde žijí příběhy. Začni objevovat