Distance 2 // calum hood

6

calipali96: Zlato, pojď mi prosím otevřít.

„To jsi nemohl zazvonit?” zeptala se.

„Ne, nemohl,” pousmál se.

„Čeká se jen na tebe,” řekla.

„Jen se jdu převléct, ano?” dal jí pusu na tvář a běžel nahoru do pokoje.

Em počkala pod schody a nervózně přešlapovala z jedné nohy na druhou.

„Už jsem ti říkal, jak ti to dnes moc sluší?” ozval se vedle ní Calum.

„Děkuju,” pousmála se.

„Taky se bojím, ale určitě to zvládneme,” špitl a chytil ji za ruku.

„Neznáš moje rodiče,” naznala.

„Kdyby cokoliv, já tě nikdy nehodlám opustit,” usmál se a políbil ji na čelo.

„Em, jdete už?” křikla její matka nacož se Emily rozklepala ještě víc.

„Neboj se,” špitl a stiskl její ruku ještě pevněji.

„Mami, tati, tohle je Calum,” pousmála se Emily, když vešli do kuchyně.

„Ty?” nadzdvihla obočí matka.

„Vy?” vykulil oči Calum.