Ráno se Calum a Emily probudili nazí v objetí.
„Ani nevíš, jak jsem rád za ten snapchat Emily," špitl Calum a hladil ji po zádech.
„Ale vím Cale," odpověděla dívka a zvedla k němu hlavu.
„Za devět měsíců se vrátím Em, slibuju," řekl.
„A musíš odjet?" zachraptila.
„Teď to bude naposledy, potom se vrátím a nikdy tě nepustím," pošeptal.
„Slibuješ?" zeptala se.
„Slibuju," políbil ji na čelo.
„Kdy odjíždíte?" řekla.
„Zítra," odpověděl.
„Už?" vykulila oči.
„Promiň," pošeptal.
„Ne, to je v pohodě, jen nejsem připravená na další loučení," odpověděla.
„Není to navždycky Em, vrátím se," řekl.
„Já vím Cale," špitla a propletla jejichu ruce.
Tuhle krásnou chvilku přerušilo klepání na dveře.
„Moment," křikl Calum a vyhrabal se z postele.
Hodil na sebe župan, a když dveře otevřel, nikdo před nimi nebyl.
Jestli se budete nudit během čekání na další kapitolu, můžete si přečíst >> Calum hood // one-shot ,(najdete ji na mém profilu) kterou jsem napsala pro tori. :---)
ČTEŠ
Distance 2 // calum hood
Fanfic@Calum5SOS: Překonali jsme vzdálenost. × pokračování příběhu Distance ×
