19.

515 40 18
                                    

Věnováno Foxies13

Vadim

Co tak najednou? Už jsem na tu holku pomalu úplně zapomněl a teď mi prostě jen tak napíše?!

Zvláštní.

"Vadime...halóóó!" probrala mě Abby z mého hlubokého dumání.

"Co?"

"Nic. Jen jsi byl úplně mimo a nevnímal jsi, co říkám." odsekla.

"P-promiň."

"Hmm. Mimochodem, už nám to asi nese."

A měla pravdu. Právě k nám mířila TA holka s rozepnutou košilkou. No nazdar.

"Takže, palačinka?"

"Tady!" Přišlo mi, že to Abby spíš vykřikla.

"A na ten fresh si budete muset ještě chvíli počkat." řekla, mezitím co si 'svůdně' hrála s pramínky vlasů.

Neříkám, že se mi nelíbí, ale...

"A to bude asi vše." snažila se jí naše žárlivá čokoládová princezna odehnat.

"Ano." souhlasila, ale poznal jsem, že to ještě nebylo zdaleko všechno...

"Je tu záchod?" zeptala se Abb.

"Ano. Zahnete doprava a jste tam."

Přišlo mi, že si hrála s každým slovem, které právě vypustila z pusy. Byla opřená o můj stolek a pořád se mi dívala do očí. Chtěl jsem jí odehnat, ale nešlo to.

Po chvíli začala něco vytahovat ze zadní kapsy od své košilky.

Bylo to číslo. Na koho asi?

"Zavolej, Vadaku."

A v tom okamžiku jsem ztuhnul.

No jasně. Heh. Ona mě zná z youtube. To vše vysvětluje.

Běžně mě balí servírky, že jo.

A jestli teď po mě bude chtít podpis.. tak to už fakt nedám.

Docela jsem se bál, co bude následovat.

Pomalu se ke mně začala přibližovat, nespouštějíc mě z očí. Posadila se mi na klín a malinko si vyhrnula sukni.

Připadám si jak v nějakém pornu.

A to jí nevyhodí z práce? Copak nikdo nevidí, co mi tady provádí?

Rozhlédl jsem se kolem a každý si všímal svého. Naštěstí.

No to ne.

Začala se o můj klín jemně otírat a její ruce se zmocnily mých vlasů.

A dost.

Nenechám si nic takového líbit.

"Slez ze mě." řekl jsem celkem klidně.

"Ani mě nehne." arogantně se usmála.

"Okamžitě!" zvýšil jsem hlas.

"Fajn, jak chceš! To jste celý vy, youtubeři!" cekla naštvaně a konečně odprejskla.

Byl jsem celý zadýchaný a rozhozený.

Avšak...

Dokonce se mi postavil, bezva!

Do prdele, už ke mně jde...
Dělej, že je vše v pohodě. Dělej, že je vše v pohodě, to zvládneš.

"Taak, už jsi tady." nervózně prohodím.

Ona si mě jen nedůvěřivě projede pohledem a odpoví.

"Jo, jsem. Co je s tebou?"

Vůbec nic. Jenom se mě tady pokusila znásilnit jedna vyšinutá fanynka, jinak super.

"Uhm, už mám docela hlad." snažil jsem se to zamluvit.

"Eh...no já celkem taky!" usmála se.

Nervózně jsem si poposedával na židli, protože jsem z toho byl pořád vyklepaný..

A to mě prozradilo.

"Vadime. KURVA co je s tebou? Co se stalo?"

"Nic."

"No jasně." zlostně se na mě podívala.

Ježiši, proč se furt musíme hádat?

Nemůžu jí říct, že na mě ta holka vlítla...prostě ne.

O hodinu později

Abby

Nastalo ticho. Klid.

Za mrazivého odpoledne jsme se procházeli starobylými uličkami, kde se nacházely samé zajímavé obchody.

"Hele, podívej, ta stará knihovna!" nadšeně jsem vykřikla.

Vadim mi věnoval pouze falešný úsměv a nerušeně pokračoval v chůzi. Jo, pořád je naštvaný. Nechápu proč. Nic jsem mu neudělala.

Mráz mě pálil do obličeje a mé vlasy vlály ve větru.

Nesnáším, když mi vlasy znemožnují koukat před sebe.

Upravila jsem si svou teplou šálu se soby a vlasy dala za uši.

Sice vypadám jako debil, ale je to pohodlné.

Nevím proč, ale často mi vysychají rty. Natřela jsem si jahodový balzám na rty a okamžitě se mi ulevilo.

Myslela jsem, že už ho ta naštvanost dávno přešla, ale zřejmě ne. Prostě jsme šli vedle sebe mlčky. A já se bála toho, co bude následovat, až přijdeme 'domů'.

Už jsem to v sobě dál nemohla dusit.

Blížili jsme se k parku u domu a já tiše začala: "Vadime, mluv se mnou."

Vzala jsem jeho ruku a jemně ji stiskla. Jeho pohled směřoval na zem a já si povzdychla.
Poté zvedl hlavu a ublíženě se na mě podíval.

"Jestli mi to nechceš říkat, tak nemusíš." navrhla jsem a mrkla na něj.

"Promiň, někdy jindy." pousmál se.

Prosím, ať už jsme v pohodě!

Hi, my sweethearts! :)
Konečně nový díl
Ráda bych díly vydávala častěji, ale bohužel nějak není čas..
Snad se vám líbil:))
Budu šťastná za každou hvězdičku a koment.

Jak myslíte, že se to bude vyvíjet dál?

Vaše Kjutie.

Boy who changed my life |VadakKde žijí příběhy. Začni objevovat