20. (1. část)

486 40 18
                                    

Dámy a pánové,
máme tu kulatinyyy!

A to chce oslavu! :D :*

Jako dárek tady ode mě máte písničku:)

-pustit ihned jak začnete číst-

Miluju jí a přišlo mi, že se k tomu skvěle hodí:3

No tak, nezbývá než říct... užijte si čtení!

Kapitola je krátká, aby mohla co nejdříve vyjít druhá část:)

ILY!

G.
....................................................

Abby

To není dobrý.

Ten jeho pohled, kterým mě propaluje.

Já vím, co se teď stane.

Mám mu to dovolit?

Opatrně jsem pustila jeho ruku a otočila se tváří od něj. On mi však tou rukou chytl bradu a otočil si mě zpět k sobě.

"Nech toho, Vadime." pronesla jsem otráveně.

Ale on ne a ne pustit mou bradu.

Nikdy předtím jsem si neuvědomila, jak krásné má oči.

Netrpělivě jsem přejížděla pohledem z jednoho oka na druhé a hledala v nich odpověď, nebo aspoň nějaký náznak.

On si toho všiml a zadíval se mi na rty.

Na sucho jsem polkla a navlhčila si ret.

"Abby, já..." špitl a koukal se mi do očí a poté na mé rty.

Byli jsme u sebe opravdu nebezpečně blízko.

"Prosím...udělej to." vzdychla jsem.

On vytřeštil oči a zařval: "Cože?"

"Věřím ti. Nenuť mě to prosím opakovat." stydlivě jsem se k němu začala přibližovat.

"Klid. Neboj se." uklidňoval mě.

Pohladil mě po vlasech, překážející pramen dal za mé ucho a pak se lehce usmál.

"Tak dlouho jsem o tomhle snil...že...že si to konečně přiznáš." zašeptal mi u ucha a já se celá zachvěla.


Vadim se ke mně naklonil a něžně mě políbil.

Upřímně a láskyplně.

Cítila jsem to v tom polibku.

Chutná tak dobře.

Sice to byl jen polibek, ale měla jsem při tom zavřené oči.

První poslední pusa.

Bojím se, že si na to zvyknu.

Poté, co se jeho rty od mých začaly vzdalovat, měla jsem divný pocit.

Od této chvíle se mění má budoucnost.

Už to není jen Abby.

Je to Abby a ON.

Vzpomínám si, jak jsme se líbali v ložnici.

Nebo jak mě chtěl poprvé políbit na té cestě, ale já nechtěla.

Musela jsem vědět, že to jednou přijde.

A teď se to stalo.

My. Jsme. Se. Fakt. Políbili.

A oba jsme chtěli.

On chtěl.

Já chtěla.

Znamená to, že už mu důvěřuju?

Nebo snad, že ho miluju?

To je poprvé, co k někomu cítím něco tak silného.

A tak jsem se do něj zamilovala...

Zamilovala jsem se do Vadima.

-doporučuji doposlouchat-

Boy who changed my life |VadakKde žijí příběhy. Začni objevovat