8

730 67 14
                                    

Došla jsem do čínské restaurace, na které jsme se domluvili. Byla jsem tam o pět minut dřív, ale Dylan už tam seděl. Šla jsem za ním. Seděl v jednom z boxů na červené kožené sedačce pod lampou, která něj vrhala vrhala celkem slabé světlo.

,,Ahoj" pozdravila jsem kluka se sklopenou hlavu ke svému telefonu. ,,Ahoj" okamžitě ho zamknul a strčil do kapsy. Odsunul se a já si sedla vedle něho. ,,Vypadám jak debil" zasmál se. ,,Ne, proč?" změřila jsem si ho pohledem.

,,Mám na sobě bílou košili a černé kalhoty. Myslel jsem, že budu vypadat dobře, ale vypadám, jako idiot. Ty máš legíny a bílé volné tričko se svetrem a hádej co?" kouknul na mě. Pokrčila jsem rameny. ,,Vypadáš nádherně dokonale." měl ten klučičí výraz: Mám štěstí.

,,Líbíš se mi a mně nezáleží na tom, jak vypadáš, nebo co máš na sobě. Líbí se mi, jak se chováš, a jak jsi svým způsobem magor, v dobrým slova smyslu." zasmála jsem se. ,,Mně se líbí, že nejsi zkažená dnešní dobou." usmál se.

,,Tak to mě budeš teď nesnášet." pozdvihla jsem obočí. ,,Proč myslíš?" nechápal. ,,Protože to už nevydržím." chytla jsem ho za krk a políbila. Asi to čekal, nebo doufal, protože hned spolupracoval. Došlo mi, že se líbáme až moc dlouho, tak jsem se odtrhla.

Objednali jsme si a normálně navečeřeli. ,,Vy dva slavit výročí, že?" zeptala se číšnice. ,,Ne, ne. Ehm, jsme na prvním rande." trapně jsem jí to vysvětlila. ,,Aha. Vy dva spolu být dlouho, já vědět. Na účet podniku vám dát." podala nám ty čínské sušenky pro štěstí. Nevím jak se tomu říká.

Rozbalila jsem ji. Dylan jenom napjatě koukal. Vše, co se pokazí se obrátí k lepšímu. ,,No, dobře." zasmála jsem se. ,,Teď ty." lehce jsem do něj šťouchla loktem. Nepřestávej bojovat, dokud nevyhraješ. ,,No, ehm, zajímavé." zasmál se. Pak jsme zaplatili a Dylan mě šel doprovodit domů.

,,Proč se s Meredith nesnášíte?" zeptal se. ,,Já ani nevím proč mě začala nesnášet." ,,Proč si to necháš líbit?" ,,Nemám na výběr." pokrčila jsem rameny. Mlčeli jsme.

,,Je to normální. Dřív to bylo, že Emma byla moje nejlepší nejlepší kamarádka, Thomas můj nejlepší kamarád, Ben můj kluk a Meredith naše nepřítelkyně." neptal se na nic a ani to nekomentoval.

,,Jsi šťastná?" zeptal se po chvilce. ,,Nevím,  nejde to definovat." pokrčila jsem rameny.

" pokrčila jsem rameny

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Famous Boy | Dylan O'BrienKde žijí příběhy. Začni objevovat