Opaky Se Přitahují ❤ (Dokončeno)

Nový život

Nastoupila jsem do auta na místo spolujezdce a čekala, až mamka narve do auta poslední krabici. Nastoupila, usmála se a nastartovala. "Ahoj starý domove" rozloučila se mamka.

***

"Už tam budem?" ptala jsem se po probuzení. Už se stmívalo, ale to mi bylo jedno. "Neboj zlato. Už jen kousek" odvětila mamka. Usmála jsem se a pořádně jsem si sedla.

Po chvilce jsem tam byli. Nebyl to žádný luxus, ale to mi nevadilo. Bylo to útulný a velikostně akorát pro mě a mamku. Otec mě opustil když jsem byla malá.

Byla jsem z cesty unavená a tak jsem šla hned spát a krabice s věcmi jsem tam nechala poházený a zabalený.

***

Ráno jsem ihned vyskočila a pustila se do vybalování svých blbostí. Nějaké učení, fotky, časopisy, knihy, oblečení a další věci.

Šla jsem se nasnídat. "Ty jsi už vzhůru?" ptala se mě mamka. "No ano, ale ty si snad vstala už v sedm ne?" ušklíbla jsem se. Všechno bylo vybaleno a na místě. Vypadalo to tu suprově.

Po jídle jsem se upravila a rozhodla se projít. Byla jsem ráda, že byl víkend. Nezvládla bych dnes vstát do školy.

Ve městě jsem si koupila zmrzku. "Počkej! Podepiš se mi!" pištěla nějaká holka s dalšími u nějakého kluka. Byl vážně pěkný. Zavrťela jsem hlavou. Nemám šanci tak co tu vyvádím! Zlobila jsem se na sebe.

Byla jsem zabraná do svých myšlenek a v tom jsem do někoho nabourala. Rychle jsem se vzpamatovala. Přede mnou stála dívka s brílema, modrýma očima a s hnědými vlasy svázané do dvou culíků. Na sobě měla triko a sukni. Vypadala mile.

"Eh.. Já... Promiň" omluvila jsem se. Dívka se usmála. "Spíše já. Nedívala jsem se na cestu" řekla. "Hele ty jsi tu nová?" ptala se mě. "Ano. Včera večer jsme se přistěhovali" podívala jsem se na své boty.

"Já jsem Jane a ty?" ptala se. "Stella" potřásla jsem si s ní. "Pojď. Jdeme někam na kafe" zvala mě. Měla jsem příležitost se s někým skamarádit a tak jsem souhlasila.

"Takže teď budeš chodit na naší školu?" ptala se když jsem jí o sobě řekla snad vše. Kývla jsem na souhlas. "Tak to je super, ale..." odmlčela se "ve škole mají všichni už skupinky takže to bude pro tebe težký, ale věřím, že se s tím vypořádáš. A rozhodně ti pomůžu" nabídla se Jane. Musela jsem se usmát.

Domů jsme měli stejnou cestu jen jsem bydlela o kousek dál. Cítila jsem se tak super, že jsem uplně zapoměla kolik je hodin.

"Ahoj mami" pozdravila jsem ve dveřích. "Ahoj. Nejdeš nějak pozdě?" ptala se trochu naštvaně. "Promiň. Potkala jsem super holku a tak jsme byli na kafe" oznámila jsem. Mamka se jen usmála na důkaz ,že je ráda.