Michael's POV
Bolelo mě celé tělo a všude okolo mě se ozývalo otravné pípání. Pomalu jsem rozlepil oči, do kterých mě uhodiloostré bílé světlo. ,,H-ha-haló..." zachraptěl jsem potichu. Vedle mě se něco pohnulo na židli, ale nevěnoval jsem tomu pozornost dokud se neozval vzlyk a nedopadlo na mě cizí tělo. ,,Mikey, jsem tak rád, že jsi se probudil. Ležel jsi tu už týden!" Absolutně jsem nevěděl o čem to sakra mluví a kdo je. ,,Promiň, ale... odkud mě znáš? A kdo jsi?"
Luke's POV
,,A kdo jsi?" zeptal se mě. Celý jsem ztuhl a z očí mi začaly nanovo téct slzy. On si mě nepamatuje? To není možný, doktoři neříkali, že je tu určité riziko, tak jak se to mohlo stát?
Všechno na mě dopadlo, celá ta tíha z celého týdne, kdy jsem každý den proseděl v nemocnici vedle jeho postele a čekal, až se probudí a já ho budu moct obejmout. Ale teď se všechno změnilo, on si mě nepamatuje...
Díky slzám už jsem neviděl ani na cestu. Zvedl jsem se s cílem odejít na záchod a zamknout se tam, ale chytil mě za ruku. Chtěl mi něco říct, když v tom vypadla elektřina a všude byla tma...
ČTEŠ
,,normal" boy {POZASTAVENO}
Fanfiction,,Fuj, jsi nechutný. Nechci s tebou mít nic společnýho." zakřičel a práskl dveřmi...
