Na školu jsem se úplně vykašlal, ptřeboval jsem být chvilku sám a nechat si myšlenky urovnat v hlavě. Jak mi to mohl jenom udělat? To jsem tak hnusnej a tlustej ? A ještě ke všemu s ním čekám dítě, nevím co mu mám říct a hlavně jak po tom, co jsem viděl před chvílí u školy. A hlavně se bojím jeho reakce. Přece jenom ne každej kluk může mít děti.
Takovéhle myšlenky se mi honily hlavou celou cestu, než jsem dorazil na své oblíbené místo. Nikdo o něm neví a žádné jiné lidi jsem tam neviděl. Sedl jsem si na kraj srázu a přehodil nohy přes okraj. Byl to uvolňující pocit. Vytáhl jsem mobil i se sluchátkama, pustil písničky, položil se do trávy a vypnul.
------------------------------------------------
Probudil jsem se, jelikož na mě svítilo nepříjemné sluníčko. Podíval se na mobil a zhrozil se. Byly tři hodiny a já měl asi deset zmeškaných hovorů od Caluma. Napsal jsem mu zprávu, že jsem zapomě a ať přijde ve čtyři. Zvedl jsem se oprášil si kalhoty a vyrazil rychlejšín krokem domů. Po cestě mi od něj přišla sms, že mu to nevadí, ale ať si pospíším. Ani jsem neodepisoval a rovnou zahnul do naší ulice. Stál před naším domem a opíral se o své nablískané auto. Ignoroval jsem ho, přišel ke dveřím, otevřel je a počkal, až Calum vleze dovnitř. ,,Ahoj zlato" řekl Calum a chtěl mě políbit. Já jsem se ale odtáhl a podíval se na něj vyčítavým pohledem. Jen si povzdechl a přešel do kuchyně. Naštěstí mamka nebyla doma, takže mě nemusela vidět v tomle stavu. ,, Prosím posaď se," řekl jsem a ukázal na židli. ,,tohle bude na delší dobu..."
ČTEŠ
,,normal" boy {POZASTAVENO}
Fiksi Penggemar,,Fuj, jsi nechutný. Nechci s tebou mít nic společnýho." zakřičel a práskl dveřmi...
