Never Again

Přijme Tě

V minulém díle : "Poddej se té bolesti!" křičí Jeremy a zastaví se u jedné dřevěné chatky. Otevře dveře a položí mne na pohovku. Sejde dolů kamsi po schodech. Zazní vrznutí a já sebou cuknu až mi křupne za krkem. Vrznutí dveří se prolinulo mojí hlavou jako auto. Velice hlasitě a rychle. Jeremy si mne znovu vyhodí do svalnaté náruče a tentokrát jde dolů po schodech se mnou. Položí mne na měkkou postel a vrznutí těch železných dveří se ozvalo zase. Moje hlasivky se začaly měnit a vydávaly zvuk podobný vrčení. Z celého těla mi začaly vyrůstat dlouhé, černé chlupy a já cítila sílu, ale i bolest zároveň. Můj zrak se mi začal měnit a já náhle viděla ostřeji, šaty se mi začaly trhat a já zavyla již v plné podobě VLKA.
***************
Silný zápach se linul někde z jižní části lesa.. Hluboko. Rozeběhla jsem se nejvyšší rychlostí na jih. Vítr mi pročesával srst a já se cítila volná. Padající listí mi přistávalo na mé černé srsti. Náhlá bolest v nohách mne srazila k zemi. Měnila jsem se zpět. Nebylo to tak strašné, jako první přeměna, ale i tak jsem křičela strašně nahlas. Doběhla ke mě postava v černých uplých džínách a natáhla po mě svoji svalnatou ruku. První pohled do očí mě srazil znovu k zemi. Byl krásný. Hnědé oči se zahleděly do mých, ještě asi žlutých očí. "David. Ty jsi.. Mel viď?" usměje se a ukáže své krásně bílé zuby. Nečum tak tupě.. vynadám si v duchu. "Jak to... víš?" zakuckala jsem se. "Jeremy" zašklebí se vytáhne mě na nohy. "Jeremy?!" zakřičím. "Tady jsem.." ozve se za mými zády. Prudce se otočím a civím na Jeremyho, který není zadýchaný, naopak, vypadá lépe než před tím. Tak přestaň tak civět na oba, proboha! zase jsem na sebe zanadávala. Oba kluci si stoupli vedle sebe a založili s ruce na prsou. "Co?" vykulila jsem oči. Podívala jsem se na svoje tělo a okamžitě jsem vyjekla. Stála jsem tam jako retard nahá. Jak mě to sakra nemohlo napadnout?! zanadávala jsem si a rozeběhla se za strom. Kluci se začali smát a hihňat zároveň. "Tak teda děkuju, fakt! Nemáte nějaký ubrus nebo tak?" zahučela jsem zpoza stromu. Najednou mi na hlavně přistála kupička oblečení. Voněla krásně, po levandulích. Vytála jsem první věc... černé klučičí tričko se znakem Batmana. Příjemný materiál hned obejmul moje záda. Vytáhla jsem spodní prádlo a hned po tom černé klučičí rifle... Rifle na mě plandaly, ale lepší než nic. Vylezla jsem zpoza stromu a lehce se usmála. "wow" řekl potichu Jeremy a zaculil se. "To tričko je fákt boží" dodal David a mrkl na mě. "Díky" zaculila jsem se a bosýma nohama jsem se prodírala listím. "Na" mrkl na mě Dave a hodil po mě černé tenisky. "Dííky" rozzářila jsem se a udělala několik piruet. "Nějaká čilá na tu přeměnu, nezdá se ti?" zasmál se Jeremy a vydal se na Jih. "Kam to jdete?" zakřičela jsem na kluky, když byli asi 10 metrů ode mě. "Do sídla" máchl rukama David. 

Po příchodu na obrovskou plochu, na které stál veliký, starý dům se znakem CW. Dům obklopovaly stromy, které se táhly hodně daleko. Silný západ mě praštil do nosu. "Co to je?" vyštěkla jsem. "Vlkodlaci" zasmál se Jeremy a rozeběhl se k hlavnímu vchodu. Cestou k hlavních dveřím jsem si prohlížela sochy a stromy. To je tak krásný  usmála jsem se a rozeběhla se. Vítr mi česal vlasy a já vdechovala vůni smíšenou s vlkodlačím pachem a levandulí. "Neboj se, bude to v pohodě" chytil mě David za ruku a mrknul na mě. Skoro jsem se při pohledu na něj roztekla. Mohutné dveře se otevřely a vešel do nich asi čtyřiceti letý pán. Ještě neměl každý vlas pokrytý šedivou barvou, ale sem tam se něco třpytilo. "Vítejte... I vy Melanie" usmál se a pokynul rukou, abychom vešli. Křečovitě jsem tiskla Davidovu ruku, která byla pokryta mým potem. "Zklidni se.. o nic nejde. On tě přijme, líbíš se mu" mrknul Dave a pustil moji ruku. Nadechla jsem se vešla do pokoje podobnému obýváku. Všude byli lovecké trofeje a staré věci. Na sedačce seděli 3 kluci. Každý z nich měl černé havraní vlasy jako Jeremy a jeden z nich měl zelené oči podobné trávníku před sídlem. "Já jsem Peter. Tohle jsou moji synové - Richard, Gabe a Nick" ukázal rukou ten pán a kluci, kteří si hověli na sedačce se začali zvedat. První... Vysoký černovlasý kluk s krásnýma modrýma očima. Ruce a břicho měl vypracované do posledního detailu. "Richard, říkej mi Richie, prosím" zašklebil se a podal mi ruku. "Melanie. Říkej mi Mel" zamrkala jsem a taktéž mu podala ruku. Druhý... byl o něco menší než Richie, ale za to měl ty zelené oči, ve kterých jsem se ztrácela snad více než v těch Jeremyho. Podal mi svalnatou ruku. "Gabe, kotě" mrknul a párkrát si mě prohlédl. "Mel, vole" zasmála jsem se a praštila ho do ramene. Udělal na mě uražený obličej a pyšnou chůzí odkráčel a stoupl si vedle Petera, který zadržoval smích. S ním si budu rozumět.... zašklebila jsem se do rukávu a čekala na posledního. Poslední byl velice podobný Richiemu, ale měl delší vlasy a chladnější oči. "Nick" řekl s nezájmem a probodával mě očima. Po zádech mi přejel mráz a najednou mě přešel smích. "Mel" falešně jsem se usmála a pomalu pouštěla Nickovu ruku, která mě nechtěla pustit. "Au" sykla jsem a Nick se na mě zděšeně podíval, poté se podíval na ruku, která tiskla moji. Pustil mě a otočil se. "Nicku, běž si zaběhat" řekl Peter. Nick jen pokývl hlavou a na zem padlo černé tričko. "Omlouvám se. Nevím co ho to popadlo" zamračil se Peter a nějakým máchnutím ruky pokynul Gabeovi aby mi ukázal můj pokoj. "Já tu nemůžu zůstat" zamračila jsem se na Petera. "Ach, rodiče, mám pravdu?" usmál se Peter. "Ano" mrkla jsem a smutně dopadla na křeslo. "Tak jim zavolej, že budeš spát u nějaké kamarádky, pořebujeme probrat nějaké věci ohledně Lycantropie" vyštěkl Richie. "Dobře, ale nevím jak to dopadne, moc mi to lhaní nejde." zašklíbla jsem se. "Pujč mi ten telefon, budu otec" zasmál se Gabe a telefon si přiložil k uchu. "Dobréééj. Tady otec.." menší odmlka. Gabe se na mě podíval na znak toho, abych mu řekla jméno kamarádky. "Ginny" špitla jsem a čekala na to představení. "Ginny! Jo, Ginny. Vaše dcera by tady chtěla dva dny přespat, bude to možný?" zamlaskal Gabe a všichni se drželi, aby nepropadli v záchvat smíchu. "Jo tak díkec" zase mlaskl Gabe a položil telefon. Všichni se začali popadat za břicho, jen Gabe nechápavě koukal. "To bylo... d-dost dob-dobrý" řekla jsem a při tom jsem se smála. 

Snad se Vám tento díl líbil ♥♥ :3