Never Again

Udělal jsem to...

V minulém díle : "Tak jim zavolej, že budeš spát u nějaké kamarádky, pořebujeme probrat nějaké věci ohledně Lycantropie" vyštěkl Richie. "Dobře, ale nevím jak to dopadne, moc mi to lhaní nejde." zašklíbla jsem se. "Pujč mi ten telefon, budu otec" zasmál se Gabe a telefon si přiložil k uchu. "Dobréééj. Tady otec.." menší odmlka. Gabe se na mě podíval na znak toho, abych mu řekla jméno kamarádky. "Ginny" špitla jsem a čekala na to představení. "Ginny! Jo, Ginny. Vaše dcera by tady chtěla dva dny přespat, bude to možný?" zamlaskal Gabe a všichni se drželi, aby nepropadli v záchvat smíchu. "Jo tak díkec" zase mlaskl Gabe a položil telefon. Všichni se začali popadat za břicho, jen Gabe nechápavě koukal. "To bylo... d-dost dob-dobrý" řekla jsem a při tom jsem se smála.

*******
„Stejně se mi do toho moc nechce" řeknu trochu zděšeně. „Je to jenom trénink, který budeš potřebovat!" zafrkl Gabe a usmál se. „Když já nevím.. Ty mě hned porazíš" vymlouvám se a kochám se pohledem na Gabeovo tělo. „No, tak budeš mít aspoň důvod se začít učit!" zachrochtá Gabe a vyskočí po mě rychlostí blesku. Rychle se m vyhnu a nastavím nohu. Gabe spadne na zem. Okamžitě k němu přiskočím a botou mu jeho záda přitisknu více k zemi. „Jsem vítěz!" zakřičím vítězoslavně. „To neplatí, ještě jednou!" fňukne Gabe. Nick, který sedí na střeše sídla se jen s udivením směje. „Mel! Notak, Gabe má pravdu!" řekne Peter, který se znenadání objevil u rohu sídla. „No dobře" máchnu rukama a sundám si bundu, která mi až do teď bránila se pořádně hnout. Jedním krokem se přiblížím ke Gabeovi, který má nastražené ruce jako jedovatý had. Bez přemýšlení udeřím rukou do Gabeovi hrudě a ten se svalí na zem. „Ježiši promiň!" vykřiknu a podávám mu pomocnou ruku. Gabe se ruky chytí, ale svalí mě na zem vedle něho. Rukou mě chytne pod krkem a nepouští. Jedním švihnutím mu nohou udeřím do rozkroku a svalím ho pod sebe. Začnu ho mlátit a škrábat. „Vzdávám se!" křičí Gabe. Vyskočím na nohy a zvednu ruce na náznak výhry. „To bylo úžasné!" ozve se Peter, který stojí a tleská. „Nechal jsem tě vyhrát!" zaskučí Gabe a rukou si otírá loket, který si při pádu narazil. „Kecy, kecy! Já to viděl! Byl jsi posraný až za ušima!" vřískne Nick a seskočí ze střechy. Na nohy padne jemně, ale doprovází ho jemné dunění. „Teď já!" vyhrkne ze sebe a sundá si černí tričko. „Nicku! NE!" vykřikne Peter. Nick se otočí na Petera.. „Proč bych nemohl?!" začne ječet. „Je nová a ty moc silný! Nezapomeň co se stalo kdysi!" vyhrkne Peter již trochu naštvaným hlasem. „Se na to můžu rovnou...!" hodí tričkem o zem a práskne dveřmi do kuchyně.

„Proč by se mnou nemohl zápasit?" zeptám se trochu stydlivě, když sedím uprostřed lesa na kousku pařezu. „Nick je strašně silný, nejsilnější z nás všech. Bez problémů by přepral i Petera.. A ještě do toho ta nešťastná událost" odpoví David a sedne si vedle mě. „Jaká nešťastná událost?!" zvednu jedno obočí. „Zabil jsem svoji vlastní matku" vyjde Nick zpoza stromu naprosto nenápadně. „Kde jsi se tu vzal?!" vykřikne vyděšeně Jeremy. „A tebe to čeká taky" řekne Nick polohlasně a naprosto ignoroval Jeremyho otázku. „Co?!" vykřiknu a zvednu se na nohy. Postoupím blíž k Nickovi a dívám se mu zpříma do očí. „Jsi jediná ženská vlkodlačice, něco to taky obnáší. Jsi si myslela, že všechno bude jako peříčko?" máchne rukama Nick. „Mel! Nicku jsi debil?" vykřikne Richie a běží za mnou. Já utíkám do sídla. „Počkej! Neutíkej!" řve za mnou Richie.

„Je to tak Melanie. Moc mě to mrzí, ale i my máme proroctví." Řekne s klidem Peter a ruce položí na stůl. Kuchyně byla velice útulná, jen veliká pec na levé straně mě znervózňovala. „Mohu ho slyšet?" zeptám se s klidným hlasem, ale mé srdce bije jako o život. „Jistě" řekne Peter a odejde do obýváku. Vydám se za ním a posadím se na sedačku, kde před tím seděli ti tři. Peter se objeví u dveří s velkou knihou, která je ozdobena spoustou slov, které nejsou přečíst. „Tady... První vlkodlačí žena, zachrání pokrevní linii vlkodlaků. Ovšem velká kletba se s ní ponese. Značnou sílu ona mít bude a s každým hněvem přijde smrt. Ona zamilována bude nesčetněkrát, ale jen jeden jediný bude ten pravý. Bude jako ona, silný a nahněvaný. Bude poznačen vraždou. Jedině s ním bude šťastná" dočte Peter a položí knihu na stůl. „Nick?" zvednu obočí. Peter jen souhlasně pokýve hlavou. „To je blbost. S klukem jako on bych nikdy být nemohla" začnu se ošívat na sedačce. „Proroctví je proroctví, ty Nicka změníš" usměje se Peter a odejde. Chvíli jen tak sedím na teplé sedačce a přemýšlím nad proroctvím. „Už ti to řekl, co?" vyjde zpoza dveří Nick. „Podle mě je to blbost" usměje se a posadí se vedle mě. Chvíli se mu dívám do očí a užívám si ten pohled. „Taky si říkám" zasměji se a opřu se mu o rameno. „Je to chvíle, ale už připadáte jako bratři" usměji se a zavřu oči. „To je první znak toho, že k nám patříš. A navíc, vůně vlkodlaků uklidňuje, možná tě to jen oblblo" zakření se Nick. Pomalu vzpomínám na tu chvíli u stromu, kdy jsem cítila Jeremyho vůni a necítila jsem bolest. „Máte se mnou nějaké plány?" podívám se na něj. „No, kontrolovat tvůj hněv. A Peter si asi už plánuje, jak nás dá dohromady." Ušklebí se Nick a odchází z pokoje. Sleduji jak se jeho delší, černé vlasy pohybují, stejně jako on a nejednou sjedu pohledem i níž. Nečum tam! vynadám si 

Snad se vám tenhle kratší díl líbil :) ♥